सप्तमीकल्पेऽभ्यङ्गसप्तमीवर्णनम्
अथ एकादशोत्तरशततमोऽध्यायः ।।
atha ekādaśottaraśatatamo'dhyāyaḥ
ब्रह्मोवाच
श्रावणे मासि देवाग्र्यं सप्तम्यां सप्तवाहनम् । शुक्लपक्षे समभ्यर्च्य पुष्पधूपादिभिः शुचिः ।। १।।
śrāvaṇe māsi devāgryaṃ saptamyāṃ saptavāhanam |śuklapakṣe samabhyarcya puṣpadhūpādibhiḥ śuciḥ | | 1
पाखण्डादिभिरालापमकुर्वन्नियतात्मवान् । विप्राय दक्षिणां दत्त्वा नक्तं भुञ्जीत वाग्यतः ।। २।।
pākhaṇḍādibhirālāpamakurvanniyatātmavān |viprāya dakṣiṇāṃ dattvā naktaṃ bhuñjīta vāgyataḥ | | 2
अभ्यङ्गं देवदेवस्य वर्षे वर्षे नियोजयेत् । सप्तम्यामन्नमेवाग्र्यं शुभं शुक्लं नवं तथा ।। ३।।
abhyaṅgaṃ devadevasya varṣe varṣe niyojayet |saptamyāmannamevāgryaṃ śubhaṃ śuklaṃ navaṃ tathā | | 3
विभवेषु तथान्येषु वादित्राण्येव वै विदुः । तथा देवस्य मासेऽस्मिन्नभ्यङ्गः परिगीयते ।। ४।।
vibhaveṣu tathānyeṣu vāditrāṇyeva vai viduḥ |tathā devasya māse'sminnabhyaṅgaḥ parigīyate | |4
यस्तु चाराधयेद्भक्त्या भास्करस्य नरोऽच्युत । अभ्यङ्गं विधिवच्छक्त्या कृत्वा ब्राह्मणभोजनम् ।। ५।।
yastu cārādhayedbhaktyā bhāskarasya naro'cyuta |abhyaṅgaṃ vidhivacchaktyā kṛtvā brāhmaṇabhojanam | | 5
शङ्खतूर्यनिनादैश्च ब्रह्मघोषैश्च पुष्कलैः । स दिव्यं यानमारूढो लोकमायाति हेलिनः ।। ६।।
śaṅkhatūryaninādaiśca brahmaghoṣaiśca puṣkalaiḥ |sa divyaṃ yānamārūḍho lokamāyāti helinaḥ | | 6
अनेनैव विधानेन मासान्द्वादश वै क्रमात् । उपोष्य पारणे पूर्णे दद्याद्विप्राय दक्षिणाम् ।। ७।।
anenaiva vidhānena māsāndvādaśa vai kramāt |upoṣya pāraṇe pūrṇe dadyādviprāya dakṣiṇām | | 7
व्रतं यः पुरुषः कुर्यादादित्याराधनं शुचिः । स गच्छेत्परमं लोकं दिव्यं वै वनमालिनः ।। ८।।
vrataṃ yaḥ puruṣaḥ kuryādādityārādhanaṃ śuciḥ |sa gacchetparamaṃ lokaṃ divyaṃ vai vanamālinaḥ | | 8
इति श्रीभविष्ये महापुराणे ब्राह्मे पर्वणि सप्तमीकल्पेऽभ्यङ्गसप्तमीवर्णनम् नामैकादशाधिकशततमोऽध्यायः । १११ । ।।
iti śrībhaviṣye mahāpurāṇe brāhme parvaṇi saptamīkalpe'bhyaṅgasaptamīvarṇanam nāmaikādaśādhikaśatatamo'dhyāyaḥ | 111 |
ॐ श्री परमात्मने नमः