इ॒मा उ॑ त्वा पुरु॒तम॑स्य का॒रोर्हव्यं॑ वीर॒ हव्या॑ हवन्ते । धियो॑ रथे॒ष्ठाम॒जरं॒ नवी॑यो र॒यिर्विभू॑तिरीयते वच॒स्या ॥ ६.०२१.०१ ॥
imā u tvā purutamasya kārorhavyaṃ vīra havyā havante | dhiyo ratheṣṭhāmajaraṃ navīyo rayirvibhūtirīyate vacasyā || 6.021.01 ||
तमु॑ स्तुष॒ इन्द्रं॒ यो विदा॑नो॒ गिर्वा॑हसं गी॒र्भिर्य॒ज्ञवृ॑द्धम् । यस्य॒ दिव॒मति॑ म॒ह्ना पृ॑थि॒व्याः पु॑रुमा॒यस्य॑ रिरि॒चे म॑हि॒त्वम् ॥ ६.०२१.०२ ॥
tamu stuṣa indraṃ yo vidāno girvāhasaṃ gīrbhiryajñavṛddham | yasya divamati mahnā pṛthivyāḥ purumāyasya ririce mahitvam || 6.021.02 ||
स इत्तमो॑ऽवयु॒नं त॑त॒न्वत्सूर्ये॑ण व॒युन॑वच्चकार । क॒दा ते॒ मर्ता॑ अ॒मृत॑स्य॒ धामेय॑क्षन्तो॒ न मि॑नन्ति स्वधावः ॥ ६.०२१.०३ ॥
sa ittamo'vayunaṃ tatanvatsūryeṇa vayunavaccakāra | kadā te martā amṛtasya dhāmeyakṣanto na minanti svadhāvaḥ || 6.021.03 ||
यस्ता च॒कार॒ स कुह॑ स्वि॒दिन्द्रः॒ कमा जनं॑ चरति॒ कासु॑ वि॒क्षु । कस्ते॑ य॒ज्ञो मन॑से॒ शं वरा॑य॒ को अ॒र्क इ॑न्द्र कत॒मः स होता॑ ॥ ६.०२१.०४ ॥
yastā cakāra sa kuha svidindraḥ kamā janaṃ carati kāsu vikṣu | kaste yajño manase śaṃ varāya ko arka indra katamaḥ sa hotā || 6.021.04 ||
इ॒दा हि ते॒ वेवि॑षतः पुरा॒जाः प्र॒त्नास॑ आ॒सुः पु॑रुकृ॒त्सखा॑यः । ये म॑ध्य॒मास॑ उ॒त नूत॑नास उ॒ताव॒मस्य॑ पुरुहूत बोधि ॥ ६.०२१.०५ ॥
idā hi te veviṣataḥ purājāḥ pratnāsa āsuḥ purukṛtsakhāyaḥ | ye madhyamāsa uta nūtanāsa utāvamasya puruhūta bodhi || 6.021.05 ||
तं पृ॒च्छन्तोऽव॑रासः॒ परा॑णि प्र॒त्ना त॑ इन्द्र॒ श्रुत्यानु॑ येमुः । अर्चा॑मसि वीर ब्रह्मवाहो॒ यादे॒व वि॒द्म तात्त्वा॑ म॒हान्त॑म् ॥ ६.०२१.०६ ॥
taṃ pṛcchanto'varāsaḥ parāṇi pratnā ta indra śrutyānu yemuḥ | arcāmasi vīra brahmavāho yādeva vidma tāttvā mahāntam || 6.021.06 ||
अ॒भि त्वा॒ पाजो॑ र॒क्षसो॒ वि त॑स्थे॒ महि॑ जज्ञा॒नम॒भि तत्सु ति॑ष्ठ । तव॑ प्र॒त्नेन॒ युज्ये॑न॒ सख्या॒ वज्रे॑ण धृष्णो॒ अप॒ ता नु॑दस्व ॥ ६.०२१.०७ ॥
abhi tvā pājo rakṣaso vi tasthe mahi jajñānamabhi tatsu tiṣṭha | tava pratnena yujyena sakhyā vajreṇa dhṛṣṇo apa tā nudasva || 6.021.07 ||
स तु श्रु॑धीन्द्र॒ नूत॑नस्य ब्रह्मण्य॒तो वी॑र कारुधायः । त्वं ह्या॒३॒॑पिः प्र॒दिवि॑ पितॄ॒णां शश्व॑द्ब॒भूथ॑ सु॒हव॒ एष्टौ॑ ॥ ६.०२१.०८ ॥
sa tu śrudhīndra nūtanasya brahmaṇyato vīra kārudhāyaḥ | tvaṃ hyā3piḥ pradivi pitṝṇāṃ śaśvadbabhūtha suhava eṣṭau || 6.021.08 ||
प्रोतये॒ वरु॑णं मि॒त्रमिन्द्रं॑ म॒रुतः॑ कृ॒ष्वाव॑से नो अ॒द्य । प्र पू॒षणं॒ विष्णु॑म॒ग्निं पुरं॑धिं सवि॒तार॒मोष॑धीः॒ पर्व॑ताँश्च ॥ ६.०२१.०९ ॥
protaye varuṇaṃ mitramindraṃ marutaḥ kṛṣvāvase no adya | pra pūṣaṇaṃ viṣṇumagniṃ puraṃdhiṃ savitāramoṣadhīḥ parvatāँśca || 6.021.09 ||
इ॒म उ॑ त्वा पुरुशाक प्रयज्यो जरि॒तारो॑ अ॒भ्य॑र्चन्त्य॒र्कैः । श्रु॒धी हव॒मा हु॑व॒तो हु॑वा॒नो न त्वावा॑ँ अ॒न्यो अ॑मृत॒ त्वद॑स्ति ॥ ६.०२१.१० ॥
ima u tvā puruśāka prayajyo jaritāro abhyarcantyarkaiḥ | śrudhī havamā huvato huvāno na tvāvāँ anyo amṛta tvadasti || 6.021.10 ||
नू म॒ आ वाच॒मुप॑ याहि वि॒द्वान्विश्वे॑भिः सूनो सहसो॒ यज॑त्रैः । ये अ॑ग्निजि॒ह्वा ऋ॑त॒साप॑ आ॒सुर्ये मनुं॑ च॒क्रुरुप॑रं॒ दसा॑य ॥ ६.०२१.११ ॥
nū ma ā vācamupa yāhi vidvānviśvebhiḥ sūno sahaso yajatraiḥ | ye agnijihvā ṛtasāpa āsurye manuṃ cakruruparaṃ dasāya || 6.021.11 ||
स नो॑ बोधि पुरए॒ता सु॒गेषू॒त दु॒र्गेषु॑ पथि॒कृद्विदा॑नः । ये अश्र॑मास उ॒रवो॒ वहि॑ष्ठा॒स्तेभि॑र्न इन्द्रा॒भि व॑क्षि॒ वाज॑म् ॥ ६.०२१.१२ ॥
sa no bodhi puraetā sugeṣūta durgeṣu pathikṛdvidānaḥ | ye aśramāsa uravo vahiṣṭhāstebhirna indrābhi vakṣi vājam || 6.021.12 ||