।। श्रीरस्तु ।।
|| śrīrastu ||
अथ तृतीयोध्यायः ।
atha tṛtīyodhyāyaḥ |
सर्वलक्षणसंपन्ने कृते नाट्यगृहे शुभे । गावो वसेयुः सप्ताहं सह जप्यपरैर्द्विजैः ।। १।।
sarvalakṣaṇasaṃpanne kṛte nāṭyagṛhe śubhe | gāvo vaseyuḥ saptāhaṃ saha japyaparairdvijaiḥ || 1||
ततोऽधिवासयेद्वेश्म रङ्गपीठं तथैव च । मन्त्रपूतेन तोयेन प्रोक्षिताङ्गो निशागमे ।। २।।
tato'dhivāsayedveśma raṅgapīṭhaṃ tathaiva ca | mantrapūtena toyena prokṣitāṅgo niśāgame || 2||
यथास्थानान्तरगतो दीक्षितः प्रयतः शुचिः । त्रिरात्रोपोषितो भूत्वा नाट्याचार्योऽहताम्बरः ।। ३।।
yathāsthānāntaragato dīkṣitaḥ prayataḥ śuciḥ | trirātropoṣito bhūtvā nāṭyācāryo'hatāmbaraḥ || 3||
नमस्कृत्य महादेवं सर्वलोकोद्भवं भवम् । जगत्पितामहं चैव विष्णुमिन्द्रं गुहं तथा ।। ४।।
namaskṛtya mahādevaṃ sarvalokodbhavaṃ bhavam | jagatpitāmahaṃ caiva viṣṇumindraṃ guhaṃ tathā || 4||
सरस्वतीं च लक्ष्मीं च सिद्धिं मेधां धृतिं स्मृतिम् । सोमं सूर्यं च मरुतो लोकपालांस्तथाश्विनौ ।। ५।।
sarasvatīṃ ca lakṣmīṃ ca siddhiṃ medhāṃ dhṛtiṃ smṛtim | somaṃ sūryaṃ ca maruto lokapālāṃstathāśvinau || 5||
मित्रमग्निं सुरान्वर्णान् रुद्रान्कालं कलिं तथा । मृत्युं च नियतिं चैव कालदण्डं तथैव च ।। ६।।
mitramagniṃ surānvarṇān rudrānkālaṃ kaliṃ tathā | mṛtyuṃ ca niyatiṃ caiva kāladaṇḍaṃ tathaiva ca || 6||
विष्णुप्रहरणं चैव नागराजं च वासुकिम् । वज्रं विद्युत्समुद्रांश्च गन्धर्वाप्सरसो मुनीन् ।। ७।।
viṣṇupraharaṇaṃ caiva nāgarājaṃ ca vāsukim | vajraṃ vidyutsamudrāṃśca gandharvāpsaraso munīn || 7||
भूतान् पिशाचान् यक्षांश्च गुह्यकांश्च महेश्वरान् । असुरान्नाट्यविघ्नांश्च तथाऽन्यान्दैत्यराक्षसान् ।। ८।।
bhūtān piśācān yakṣāṃśca guhyakāṃśca maheśvarān | asurānnāṭyavighnāṃśca tathā'nyāndaityarākṣasān || 8||
तथा नाट्यकुमारीश्च महाग्रामण्यमेव च । यक्षांश्च गुह्यकांश्चैव भूतसङ्घास्तथैव च ।। ९।।
tathā nāṭyakumārīśca mahāgrāmaṇyameva ca | yakṣāṃśca guhyakāṃścaiva bhūtasaṅghāstathaiva ca || 9||
एतांश्चान्यांश्च देवर्षीन्प्रणम्य रचिताञ्जलिः । यथास्थानान्तरगतान्समावाह्य ततो वदेत् ।। १०।।
etāṃścānyāṃśca devarṣīnpraṇamya racitāñjaliḥ | yathāsthānāntaragatānsamāvāhya tato vadet || 10||
भवद्भिर्नो निशायां तु कर्तव्यः सम्परिग्रहः । साहाय्यं चैव दातव्यमस्मिन्नाट्ये सहानुगैः ।। ११।।
bhavadbhirno niśāyāṃ tu kartavyaḥ samparigrahaḥ | sāhāyyaṃ caiva dātavyamasminnāṭye sahānugaiḥ || 11||
सम्पूज्य सर्वानेकत्र कुतपं सम्प्रयुज्य च । जर्जराय प्रयुञ्जीत पूजां नाट्यप्रसिद्धये ।। १२।।
sampūjya sarvānekatra kutapaṃ samprayujya ca | jarjarāya prayuñjīta pūjāṃ nāṭyaprasiddhaye || 12||
त्वं महेन्द्रप्रहरणं सर्वदानवसूदनम् । निर्मितस्सर्वदेवैश्च सर्वविघ्ननिबर्हण ।। १३।।
tvaṃ mahendrapraharaṇaṃ sarvadānavasūdanam | nirmitassarvadevaiśca sarvavighnanibarhaṇa || 13||
नृपस्य विजयं शंस रिपूणां च पराजयम् । गोब्राह्मणशिवं चैव नाट्यस्य च विवर्धनम् ।। १४।।
nṛpasya vijayaṃ śaṃsa ripūṇāṃ ca parājayam | gobrāhmaṇaśivaṃ caiva nāṭyasya ca vivardhanam || 14||
एवं कृत्वा यथान्यायमुपास्यं नाट्यमण्डपे । निशायां तु प्रभातायां पूजनं प्रक्रमेदिह ।। १५।।
evaṃ kṛtvā yathānyāyamupāsyaṃ nāṭyamaṇḍape | niśāyāṃ tu prabhātāyāṃ pūjanaṃ prakramediha || 15||
आर्द्रायां वा मघायां वा याम्ये पूर्वेषु वा त्रिषु । आश्लेषामूलयोर्वापि कर्तव्यं रङ्गपूजनम् ।। १६।।
ārdrāyāṃ vā maghāyāṃ vā yāmye pūrveṣu vā triṣu | āśleṣāmūlayorvāpi kartavyaṃ raṅgapūjanam || 16||
आचार्येण तु युक्तेन शुचिना दीक्षितेन च । रङ्गस्योद्योतनं कार्यं देवतानां च पूजनम् ।। १७।।
ācāryeṇa tu yuktena śucinā dīkṣitena ca | raṅgasyodyotanaṃ kāryaṃ devatānāṃ ca pūjanam || 17||
दिनान्ते दारुणे घोरे मुहूर्ते यमदैवते । आचम्य तु यथान्यायं देवता वै निवेशयत् ।। १८।।
dinānte dāruṇe ghore muhūrte yamadaivate | ācamya tu yathānyāyaṃ devatā vai niveśayat || 18||
रक्ताः प्रतिसराः सूत्रं रक्तगन्धाश्च पूजिताः । रक्ताः सुमनसश्चैव यच्च रक्तं फलं भवेत् ।। १९।।
raktāḥ pratisarāḥ sūtraṃ raktagandhāśca pūjitāḥ | raktāḥ sumanasaścaiva yacca raktaṃ phalaṃ bhavet || 19||
यवैस्सिद्धार्थकैर्लाजैरक्षतैः शालितण्डुलैः । नागपुष्पस्य चूर्णेन वितुषाभिः प्रियङ्गुभिः ।। २०।।
yavaissiddhārthakairlājairakṣataiḥ śālitaṇḍulaiḥ | nāgapuṣpasya cūrṇena vituṣābhiḥ priyaṅgubhiḥ || 20||
एतैर्द्रव्यैर्युतं कुर्याद्देवतानां निवेशनम् । आलिखेन्मण्डलं पूर्वं यथास्थानं यथाविधिः ।। २१।।
etairdravyairyutaṃ kuryāddevatānāṃ niveśanam | ālikhenmaṇḍalaṃ pūrvaṃ yathāsthānaṃ yathāvidhiḥ || 21||
समन्तस्तश्च कर्तव्यं हस्ता षोडश मण्डलम् । द्वाराणि चात्र कुर्वीत विधानेन चतुर्दिशम् ।। २२।।
samantastaśca kartavyaṃ hastā ṣoḍaśa maṇḍalam | dvārāṇi cātra kurvīta vidhānena caturdiśam || 22||
मध्ये चैवात्र कर्तव्ये द्वे रेखे तिर्यगूर्ध्वगे । तयोः कक्ष्याविभागेन दैवतानि निवेशयत् ।। २३।।
madhye caivātra kartavye dve rekhe tiryagūrdhvage | tayoḥ kakṣyāvibhāgena daivatāni niveśayat || 23||
पद्मोपविष्टं ब्रह्माणं तस्य मध्ये निवेशयेत् । आदौ निवेश्यो भगवान्सार्धं भूतगणैः शिवः ।। २४।।
padmopaviṣṭaṃ brahmāṇaṃ tasya madhye niveśayet | ādau niveśyo bhagavānsārdhaṃ bhūtagaṇaiḥ śivaḥ || 24||
नारायणो महेन्द्रश्च स्कन्दः सूर्योऽश्विनौ शशी । सरस्वती च लक्ष्मीश्च श्रद्धा मेधा च पूर्वतः ।। २५।।
nārāyaṇo mahendraśca skandaḥ sūryo'śvinau śaśī | sarasvatī ca lakṣmīśca śraddhā medhā ca pūrvataḥ || 25||
पूर्वदक्षिणतो वह्निर्निवेश्यः स्वाहया सह । विश्वेदेवाः सगन्धर्वा रुद्राः सर्पगणास्तथा ।। २६।।
pūrvadakṣiṇato vahnirniveśyaḥ svāhayā saha | viśvedevāḥ sagandharvā rudrāḥ sarpagaṇāstathā || 26||
दक्षिणेन निवेश्यस्तु यमो मित्रश्च सानुगः । पितॄन्पिशाचानुरगान् गुह्यकांश्च निवेशयत् ।। २७।।
dakṣiṇena niveśyastu yamo mitraśca sānugaḥ | pitṝnpiśācānuragān guhyakāṃśca niveśayat || 27||
नैॠत्यां राक्षसांश्चैव भूतानि च निवेशयत् । पश्चिमायां समुद्रांश्च वरुणं यादसां पतिम् ।। २८।।
naiṝtyāṃ rākṣasāṃścaiva bhūtāni ca niveśayat | paścimāyāṃ samudrāṃśca varuṇaṃ yādasāṃ patim || 28||
वायव्यायां दिशि तथा सप्त वायून्निवेशयेत् । तत्रैव विनिवेश्यस्तु गरुडः पक्षिभिः सह ।। २९।।
vāyavyāyāṃ diśi tathā sapta vāyūnniveśayet | tatraiva viniveśyastu garuḍaḥ pakṣibhiḥ saha || 29||
उत्तरस्यां दिशि तथा धनदं संनिविएशयेत् । नाट्यस्य मातॄश्च तथा यक्षानथ सगुह्यकान् ।। ३०।।
uttarasyāṃ diśi tathā dhanadaṃ saṃnivieśayet | nāṭyasya mātṝśca tathā yakṣānatha saguhyakān || 30||
तथैवोत्तरपूर्वायां नन्द्याद्यांश्च गणेश्वरान् । ब्रह्मर्षिभूतसंघांश्च यथाभागं निवेशयत् ।। ३१।।
tathaivottarapūrvāyāṃ nandyādyāṃśca gaṇeśvarān | brahmarṣibhūtasaṃghāṃśca yathābhāgaṃ niveśayat || 31||
स्तम्भे सनत्कुमारं तु दक्षिणे दक्षमेव च । ग्रामण्यमुत्तरे स्तम्भे पूजार्थं संनिविशयेत् ।। ३२।।
stambhe sanatkumāraṃ tu dakṣiṇe dakṣameva ca | grāmaṇyamuttare stambhe pūjārthaṃ saṃniviśayet || 32||
अनेनैअव विधानेन यथास्थानं यथाविधि । सुप्रसादानि सर्वाणि दैवतानि निवेशयत् ।। ३३।।
anenaiava vidhānena yathāsthānaṃ yathāvidhi | suprasādāni sarvāṇi daivatāni niveśayat || 33||
स्थाने स्थाने यथान्यायं विनिवेश्य तु देवताः । तासां प्रकुर्वीत ततः पूजनं तु यथार्हतः ।। ३४।।
sthāne sthāne yathānyāyaṃ viniveśya tu devatāḥ | tāsāṃ prakurvīta tataḥ pūjanaṃ tu yathārhataḥ || 34||
देवताभ्यस्तु दातव्यं सितमाल्यानुलेपनम् । गन्धर्ववह्निसूर्योभ्यो रक्तमाल्यानुलेपनम् ।। ३५।।
devatābhyastu dātavyaṃ sitamālyānulepanam | gandharvavahnisūryobhyo raktamālyānulepanam || 35||
गन्धं माल्यं च धूपं च यथावदनुपूर्वशः । दत्वा ततः प्रकुर्वीत बलिं पूजां यथाविधिः ।। ३६।।
gandhaṃ mālyaṃ ca dhūpaṃ ca yathāvadanupūrvaśaḥ | datvā tataḥ prakurvīta baliṃ pūjāṃ yathāvidhiḥ || 36||
ब्रह्माणं मदुकर्पेण पायसेन सरस्वतीम् । शिवविष्णुमहेन्द्राद्याः सम्पूज्या मोदकैरथ ।। ३७।।
brahmāṇaṃ madukarpeṇa pāyasena sarasvatīm | śivaviṣṇumahendrādyāḥ sampūjyā modakairatha || 37||
घृतौदनेन हुतभुक्सोमर्कौ तु गुडौदनैः । विश्वेदेवाः सगन्धर्वा मुनयो मधुपायसैः ।। ३८।।
ghṛtaudanena hutabhuksomarkau tu guḍaudanaiḥ | viśvedevāḥ sagandharvā munayo madhupāyasaiḥ || 38||
यममित्रौ च सम्पूज्यावपूपैर्मोदकैस्तथा । पितॄन्पिशाचानुरगान् सर्पिःक्षीरेण तर्पयेत् ।। ३९।।
yamamitrau ca sampūjyāvapūpairmodakaistathā | pitṝnpiśācānuragān sarpiḥkṣīreṇa tarpayet || 39||
पक्वानेन तु मांसेन सुरासीथुफलासवैः । अर्चयेद्भूतसंघांश्च चणकैः पललाप्लुतैः ।। ४०।।
pakvānena tu māṃsena surāsīthuphalāsavaiḥ | arcayedbhūtasaṃghāṃśca caṇakaiḥ palalāplutaiḥ || 40||
अनेनैव विधानेन सम्पूज्या मत्तवारणी । पक्वामेन तु मांसेन सम्पूज्या रक्षसां गणाः ।। ४१।।
anenaiva vidhānena sampūjyā mattavāraṇī | pakvāmena tu māṃsena sampūjyā rakṣasāṃ gaṇāḥ || 41||
सुरामांसप्रदानेअन दानवान्प्रतिपूजयेत् । शेषान्देवगणांस्तज्ज्ञः सापूपोत्कारिकौदनैः ।। ४२।।
surāmāṃsapradāneana dānavānpratipūjayet | śeṣāndevagaṇāṃstajjñaḥ sāpūpotkārikaudanaiḥ || 42||
मत्स्यैश्च पिष्टभक्ष्यैश्च सागरान्सरितस्तथा । सम्पूज्य वरुणं चापि दातव्यं घृतपायसम् ।। ४३।।
matsyaiśca piṣṭabhakṣyaiśca sāgarānsaritastathā | sampūjya varuṇaṃ cāpi dātavyaṃ ghṛtapāyasam || 43||
नानाफूलफलश्चापि मुनीन्सम्प्रतिपूजयेत् । वायूंश्च पक्षिणश्चैव विचित्रैर्भक्ष्यभोजनैः ।। ४४।।
nānāphūlaphalaścāpi munīnsampratipūjayet | vāyūṃśca pakṣiṇaścaiva vicitrairbhakṣyabhojanaiḥ || 44||
मातॄर्नाट्यस्य सर्वास्ता धनदं च सहानुगैः । अपूपैर्लाजिकामिश्रैर्भक्ष्यभोज्यैश्च पूजयेत् ।। ४५।।
mātṝrnāṭyasya sarvāstā dhanadaṃ ca sahānugaiḥ | apūpairlājikāmiśrairbhakṣyabhojyaiśca pūjayet || 45||
एवमेषां बलिः कार्यो नानाभोजनसंश्रयः । पुनर्मन्त्रविधानेन बलिकर्म च वक्ष्यते ।। ४६।।
evameṣāṃ baliḥ kāryo nānābhojanasaṃśrayaḥ | punarmantravidhānena balikarma ca vakṣyate || 46||
देवदेव महाभाग सर्वलोकपितामह । मन्त्रपूतमिमं सर्वं प्रतिगृह्णीष्व मे बलिम् ।। ४७।।
devadeva mahābhāga sarvalokapitāmaha | mantrapūtamimaṃ sarvaṃ pratigṛhṇīṣva me balim || 47||
देवदेव महाभाग गणेश त्रिपुरान्तक । प्रगृह्यतां बलिर्देव मन्त्रपूतो मयोद्यतः ।। ४८।।
devadeva mahābhāga gaṇeśa tripurāntaka | pragṛhyatāṃ balirdeva mantrapūto mayodyataḥ || 48||
नारायणामितगते पद्मनाभ सुरोत्तम । प्रगृह्यतां बलिर्देव मन्त्रपूतो मयार्पितः ।। ४९।।
nārāyaṇāmitagate padmanābha surottama | pragṛhyatāṃ balirdeva mantrapūto mayārpitaḥ || 49||
पुरन्दरामरपते वज्रपाणे शतक्रतो । प्रगृह्यतां बलिर्देव विधिमन्त्रपुरस्कृतः ।। ५०।।
purandarāmarapate vajrapāṇe śatakrato | pragṛhyatāṃ balirdeva vidhimantrapuraskṛtaḥ || 50||
देवसेनापते स्कन्द भगवन् शङ्करप्रिय । बलिः प्रीतेन मनसा षण्मुख प्रतिगृह्यताम् ।। ५१।।
devasenāpate skanda bhagavan śaṅkarapriya | baliḥ prītena manasā ṣaṇmukha pratigṛhyatām || 51||
( महादेव महायोगिन्देवदेव सुरोत्तम । संप्रगृह्य बलिं देव रक्ष विघ्नात्सदोत्थितात् ।। )
( mahādeva mahāyogindevadeva surottama | saṃpragṛhya baliṃ deva rakṣa vighnātsadotthitāt || )
देवि देवमहाभागे सरस्वति हरिप्रिये । प्रगृह्यतां बलिर्मातर्मया भक्त्या समर्पितः ।। ५२।।
devi devamahābhāge sarasvati haripriye | pragṛhyatāṃ balirmātarmayā bhaktyā samarpitaḥ || 52||
नानानिमित्तसम्भूताः पौलस्त्याः सर्व एव तु राक्षसेन्द्रा महासत्वाः प्रतिगृह्णीत मे बलिम् ।। ५३।।
nānānimittasambhūtāḥ paulastyāḥ sarva eva tu rākṣasendrā mahāsatvāḥ pratigṛhṇīta me balim || 53||
लक्ष्मीः सिद्धिर्मतिर्मेधा सर्वलोकनमस्कृताः । मन्त्रपूतमिमं देव्यः प्रतिगृह्णन्तु मे बलिम् ।। ५४।।
lakṣmīḥ siddhirmatirmedhā sarvalokanamaskṛtāḥ | mantrapūtamimaṃ devyaḥ pratigṛhṇantu me balim || 54||
सर्वभूतानुभावज्ञ लोकजीवन मारुत । प्रगृह्यतां बलिर्देव मन्त्रपूतो मयोद्यतः ।। ५५।।
sarvabhūtānubhāvajña lokajīvana māruta | pragṛhyatāṃ balirdeva mantrapūto mayodyataḥ || 55||
देववक्त्र सुरश्रेष्ठ धूमकेतो हुताशन । भक्त्या समुद्यतो देव बलिः सम्प्रति गृह्यताम् ।। ५६।।
devavaktra suraśreṣṭha dhūmaketo hutāśana | bhaktyā samudyato deva baliḥ samprati gṛhyatām || 56||
सर्वग्रहाणां प्रवर तेजोराशे दिवाकर । भक्त्या मयोद्यतो देव बलिः सम्प्रति गृह्यताम् ।। ५७।।
sarvagrahāṇāṃ pravara tejorāśe divākara | bhaktyā mayodyato deva baliḥ samprati gṛhyatām || 57||
सर्वग्रहपते सोम द्विजराज जगत्प्रिय । प्रगृह्यतामेष बलिर्मन्त्रपूतो मयोद्यतः ।। ५८।।
sarvagrahapate soma dvijarāja jagatpriya | pragṛhyatāmeṣa balirmantrapūto mayodyataḥ || 58||
महागणेश्वराः सर्वे नन्दीश्वरपुरोगमाः । प्रगृतां बलिर्भक्त्या मया सम्प्रति चोदितः ।। ५९।।
mahāgaṇeśvarāḥ sarve nandīśvarapurogamāḥ | pragṛtāṃ balirbhaktyā mayā samprati coditaḥ || 59||
नमः पितृभ्यः सर्वेभ्यः प्रतिगृह्णन्त्विमं बलिम् । ( भूतेभ्यश्च नमो नित्यं येषामेष बलिः प्रियः ।) कामपाल नमो नित्यं यस्यायं ते विधिः कृतः ।। ६०।।
namaḥ pitṛbhyaḥ sarvebhyaḥ pratigṛhṇantvimaṃ balim | ( bhūtebhyaśca namo nityaṃ yeṣāmeṣa baliḥ priyaḥ |) kāmapāla namo nityaṃ yasyāyaṃ te vidhiḥ kṛtaḥ || 60||
नारदस्तुम्बरुश्चैव विश्वावसुपुरोगमाः । परिगृह्णन्तु मे सर्वे गन्धर्वा बलिमुद्यतम् ।। ६१।।
nāradastumbaruścaiva viśvāvasupurogamāḥ | parigṛhṇantu me sarve gandharvā balimudyatam || 61||
यमो मित्रश्च भगवानीश्वरौ लोकपूजितौ । इमं मे प्रतिगृह्णीतां बलिः मन्त्रपुरस्कृतम् ।। ६२।।
yamo mitraśca bhagavānīśvarau lokapūjitau | imaṃ me pratigṛhṇītāṃ baliḥ mantrapuraskṛtam || 62||
रसातलगतेभ्यश्च पन्नगेभ्यो नमो नमः । दिशन्तु सिद्धिं नाट्यस्य पूजिताः पापनाशनाः ।। ६३।।
rasātalagatebhyaśca pannagebhyo namo namaḥ | diśantu siddhiṃ nāṭyasya pūjitāḥ pāpanāśanāḥ || 63||
सर्वाम्भसां पतिर्देवो वरुणो हंसवाहनः । पूजितः प्रीतमानस्तु ससमुद्रनदीनदः ।। ६४।।
sarvāmbhasāṃ patirdevo varuṇo haṃsavāhanaḥ | pūjitaḥ prītamānastu sasamudranadīnadaḥ || 64||
वैनतेय महासत्व सर्वपक्षिपते विभो । प्रगृह्यतां बलिर्देव मन्त्रपूतो मयोद्यतः ।। ६५।।
vainateya mahāsatva sarvapakṣipate vibho | pragṛhyatāṃ balirdeva mantrapūto mayodyataḥ || 65||
धनाध्यक्षो यक्षपतिर्लोकपालो धनेश्वरः । सगुह्यकस्सयक्षश्च प्रतिगृह्णातु मे बलिम् ।। ६६।।
dhanādhyakṣo yakṣapatirlokapālo dhaneśvaraḥ | saguhyakassayakṣaśca pratigṛhṇātu me balim || 66||
नमोऽस्तु नाट्यमातृभ्यो ब्राह्म्याद्याभ्यो नमोनमः । सुमुखीभिः प्रसन्नाभिर्बलिरद्य प्रगृह्यताम् ।। ६७।।
namo'stu nāṭyamātṛbhyo brāhmyādyābhyo namonamaḥ | sumukhībhiḥ prasannābhirbaliradya pragṛhyatām || 67||
रुद्रप्रहरणं सर्वं प्रतिगृह्णातु मे बलिम् । विष्णुप्रहरणं चैव विष्णुभक्त्या मयोद्यतम् ।। ६८।।
rudrapraharaṇaṃ sarvaṃ pratigṛhṇātu me balim | viṣṇupraharaṇaṃ caiva viṣṇubhaktyā mayodyatam || 68||
तथा कृतान्तः कालश्च सर्वप्राणिवधेश्वरौ । मृत्युश्च नियतिश्चैव प्रतिगृह्णातु मे बलिम् ।। ६९।।
tathā kṛtāntaḥ kālaśca sarvaprāṇivadheśvarau | mṛtyuśca niyatiścaiva pratigṛhṇātu me balim || 69||
याश्चास्यां मत्तवारण्यां संश्रिता वस्तुदेवताः । मन्त्रपूतमिमं सम्यक्प्रतिगृह्णन्तु मे बलिम् ।। ७०।।
yāścāsyāṃ mattavāraṇyāṃ saṃśritā vastudevatāḥ | mantrapūtamimaṃ samyakpratigṛhṇantu me balim || 70||
अन्ये ये देवगन्धर्वा दिशो दश समाश्रिताः । दिव्यान्तरिक्षाभौमाश्च तेभ्यश्चायं बलिः कृतः ।। ७१।।
anye ye devagandharvā diśo daśa samāśritāḥ | divyāntarikṣābhaumāśca tebhyaścāyaṃ baliḥ kṛtaḥ || 71||
कुम्भं सलिलसम्पूर्णं पुष्पमालापुरस्कृतम् । स्थापयेद्रङ्गमध्ये तु सुवर्णं चात्र दापयेत् ।। ७२।।
kumbhaṃ salilasampūrṇaṃ puṣpamālāpuraskṛtam | sthāpayedraṅgamadhye tu suvarṇaṃ cātra dāpayet || 72||
आतोद्यानि तु सर्वाणि कृत्वा वस्त्रोत्तराणि तु । गन्धैर्माल्यैश्च धूपैश्च भक्ष्यैर्भोज्यैश्च पूजयेत् ।। पूजयित्वा तु सर्वाणि दैवतानि यथाक्रमम् । जर्जरस्त्वभिसम्पूज्यः स्यात्ततो विघ्नजर्जरः ।। ७३।।
ātodyāni tu sarvāṇi kṛtvā vastrottarāṇi tu | gandhairmālyaiśca dhūpaiśca bhakṣyairbhojyaiśca pūjayet || pūjayitvā tu sarvāṇi daivatāni yathākramam | jarjarastvabhisampūjyaḥ syāttato vighnajarjaraḥ || 73||
श्वेतं शिरसि वस्त्रं स्यान्नीलं रौद्रे च पर्वणि । विष्णुपर्वणि वै पीतं रक्तं स्कन्दस्य पर्वणि ।। ७४।।
śvetaṃ śirasi vastraṃ syānnīlaṃ raudre ca parvaṇi | viṣṇuparvaṇi vai pītaṃ raktaṃ skandasya parvaṇi || 74||
मृडपर्वणि चित्रं तु देयं वस्त्रं हितार्थिना । सदृशं च प्रदातव्यं धूपमाल्यानुलेपनम् ।। ७५।।
mṛḍaparvaṇi citraṃ tu deyaṃ vastraṃ hitārthinā | sadṛśaṃ ca pradātavyaṃ dhūpamālyānulepanam || 75||
आतोद्यानि तु सर्वाणि वासोभिरवगुण्ठयेत् । गन्धैर्माल्यैश्च धूपैश्च भक्ष्यभोजैश्च पूजयेत् ।। ७६।।
ātodyāni tu sarvāṇi vāsobhiravaguṇṭhayet | gandhairmālyaiśca dhūpaiśca bhakṣyabhojaiśca pūjayet || 76||
सर्वमेवं विधिं कृत्वा गन्धमाल्यानुलेपनैः । विघ्नजर्जरणार्थं तु जर्जरं त्वभिमन्त्रयेत् ।। ७७।।
sarvamevaṃ vidhiṃ kṛtvā gandhamālyānulepanaiḥ | vighnajarjaraṇārthaṃ tu jarjaraṃ tvabhimantrayet || 77||
अत्र विघ्नविनाशार्थं पितामहमुखैस्सुरैः । निर्मितस्त्वं महावीर्यो वज्रसारो महातनुः ।। ७८।।
atra vighnavināśārthaṃ pitāmahamukhaissuraiḥ | nirmitastvaṃ mahāvīryo vajrasāro mahātanuḥ || 78||
शिरस्ते रक्षतु ब्रम्हा सर्वैर्देवगुणैअः तह । द्वितीयं च हरः पर्व तृतीयं च जनार्दनः ।। ७९।।
śiraste rakṣatu bramhā sarvairdevaguṇaiaḥ taha | dvitīyaṃ ca haraḥ parva tṛtīyaṃ ca janārdanaḥ || 79||
चतुर्थं च कुमारस्ते पञ्चमं पन्नगोत्तमः । नित्यं सर्वेऽपि पान्तु त्वां सुरार्थे च शिवो भव ।। ८०।।
caturthaṃ ca kumāraste pañcamaṃ pannagottamaḥ | nityaṃ sarve'pi pāntu tvāṃ surārthe ca śivo bhava || 80||
नक्षत्रेऽभिजिति त्वं हि प्रसूतोऽहितसूदन । जयं चाभ्युदयं चैव पार्थिवस्य समावह ।। ८१।।
nakṣatre'bhijiti tvaṃ hi prasūto'hitasūdana | jayaṃ cābhyudayaṃ caiva pārthivasya samāvaha || 81||
जर्जरं पूजयित्वैअवं बलिं सर्वं निविद्य च । अग्नौ होमं ततः कुर्यान्मन्त्राहुइतिपुरस्कृतम् ।। ८२।।
jarjaraṃ pūjayitvaiavaṃ baliṃ sarvaṃ nividya ca | agnau homaṃ tataḥ kuryānmantrāhuitipuraskṛtam || 82||
हुताश एव दीप्ताभिरुल्काभिः परिमार्जनम् । नृपतेर्नर्तकीनां च कुर्याद्दीप्त्यभिवर्धनम् ।। ८३।।
hutāśa eva dīptābhirulkābhiḥ parimārjanam | nṛpaternartakīnāṃ ca kuryāddīptyabhivardhanam || 83||
अभिद्योत्य सहातोद्यैर्नृपतिं नर्तकीस्तथा । मन्त्रपूतेन तोयेन पुनरभ्युक्ष्य तान्वदेत् ।। ८४।।
abhidyotya sahātodyairnṛpatiṃ nartakīstathā | mantrapūtena toyena punarabhyukṣya tānvadet || 84||
महाकुले प्रसूताः स्थ गुणौघैश्चाप्यलङ्कृताः । यद्वो जन्मगुणोपेतं तद्वो भवतु नित्यशः ।। ८५।।
mahākule prasūtāḥ stha guṇaughaiścāpyalaṅkṛtāḥ | yadvo janmaguṇopetaṃ tadvo bhavatu nityaśaḥ || 85||
एवमुक्त्वा ततो वाक्यं नृपतैर्भूतये बुधः । नाट्ययोगप्रसिद्ध्यर्थमाशिषस्सम्प्रयोजयेत् ।। ८६।।
evamuktvā tato vākyaṃ nṛpatairbhūtaye budhaḥ | nāṭyayogaprasiddhyarthamāśiṣassamprayojayet || 86||
सरस्वती धृतिर्मेधा ह्रीः श्रीर्लक्ष्मीस्स्मृतिर्मतिः । पान्तु वो मातरः सौम्यास्सिद्धिदाश्च भवन्तु वः ।। ८७।।
sarasvatī dhṛtirmedhā hrīḥ śrīrlakṣmīssmṛtirmatiḥ | pāntu vo mātaraḥ saumyāssiddhidāśca bhavantu vaḥ || 87||
होमं कृत्वा यथान्यायं हविर्मन्त्रपुरस्कृतम् । भिन्द्यात्कुम्भं ततश्चैव नाट्याचार्यः प्रयत्नतः ।। ८८।।
homaṃ kṛtvā yathānyāyaṃ havirmantrapuraskṛtam | bhindyātkumbhaṃ tataścaiva nāṭyācāryaḥ prayatnataḥ || 88||
अभिन्ने तु भवेत्कुम्भे स्वामिनः शत्रुतो भयम् । भिन्ने चैव तु विज्ञेयः स्वामिनः शत्रुसंक्षयः ।। ८९।।
abhinne tu bhavetkumbhe svāminaḥ śatruto bhayam | bhinne caiva tu vijñeyaḥ svāminaḥ śatrusaṃkṣayaḥ || 89||
भिन्ने कुम्भे ततश्चैव नाट्यचार्यः प्रयत्नतः । प्रगृह्य दीपिकां दीप्तां सर्वं रङ्गं प्रदीपयेत् ।। ९०।।
bhinne kumbhe tataścaiva nāṭyacāryaḥ prayatnataḥ | pragṛhya dīpikāṃ dīptāṃ sarvaṃ raṅgaṃ pradīpayet || 90||
क्ष्वेडितैः स्फोटितैश्चैव वल्गितैश्च प्रधावितैः । रङ्गमध्ये तु तां दीप्तां सशब्दां सम्प्रयोजयेत् ।। ९१।।
kṣveḍitaiḥ sphoṭitaiścaiva valgitaiśca pradhāvitaiḥ | raṅgamadhye tu tāṃ dīptāṃ saśabdāṃ samprayojayet || 91||
शङ्खदुन्दुभिनिर्घोषैर्मृदङ्गपणवैस्तथा । सर्वातोद्यैः प्रणदितै रङ्गे युद्धानि कारयेत् ।। ९२।।
śaṅkhadundubhinirghoṣairmṛdaṅgapaṇavaistathā | sarvātodyaiḥ praṇaditai raṅge yuddhāni kārayet || 92||
तत्र च्छिन्नं व भिन्नं च दारितं च सशोणितम् । क्षतं प्रदीप्तमायस्तं निमित्तं सिद्धिलक्षणम् ।। ९३।।
tatra cchinnaṃ va bhinnaṃ ca dāritaṃ ca saśoṇitam | kṣataṃ pradīptamāyastaṃ nimittaṃ siddhilakṣaṇam || 93||
सम्यगिष्टस्तु रङ्गो वै स्वामिनः शुभमावहेत् । पुरस्याबालवृद्धस्य तथा जानपदस्य च ।। ९४।।
samyagiṣṭastu raṅgo vai svāminaḥ śubhamāvahet | purasyābālavṛddhasya tathā jānapadasya ca || 94||
दुरिष्टस्तु तथा रङ्गो दैवतैर्दुरधिष्ठितः । नाट्यविध्वसनं कुर्यान्नृपस्य च तथाऽशुभम् ।। ९५।।
duriṣṭastu tathā raṅgo daivatairduradhiṣṭhitaḥ | nāṭyavidhvasanaṃ kuryānnṛpasya ca tathā'śubham || 95||
य एवं विधिमुत्सृज्य यथेष्टं सम्प्रयोजयेत् । प्राप्नोत्यपचयं शीघ्रं तिर्यग्योनिं च गच्छति ।। ९६।।
ya evaṃ vidhimutsṛjya yatheṣṭaṃ samprayojayet | prāpnotyapacayaṃ śīghraṃ tiryagyoniṃ ca gacchati || 96||
यज्ञेन सम्मितं ह्येतद्रङ्गदैवतपूजनम् । अपूजयित्वा रङ्गं तु नैव प्रेक्षां प्रयोजयेत् ।। ९७।।
yajñena sammitaṃ hyetadraṅgadaivatapūjanam | apūjayitvā raṅgaṃ tu naiva prekṣāṃ prayojayet || 97||
पूजिताः पूजयन्त्येते मानिता मानयन्ति च । तस्मात्सर्वप्रयत्नेन कर्तव्यं रङ्गपूजनम् ।। ९८।।
pūjitāḥ pūjayantyete mānitā mānayanti ca | tasmātsarvaprayatnena kartavyaṃ raṅgapūjanam || 98||
न तथा प्रदहत्यग्निः प्रभञ्जनसमीरितः । यथा ह्यपप्रयोगस्तु प्रयुक्तो दहति क्षणात् ।। ९९।।
na tathā pradahatyagniḥ prabhañjanasamīritaḥ | yathā hyapaprayogastu prayukto dahati kṣaṇāt || 99||
शास्त्रज्ञेन विनीतेन शुचिना दीक्षितेन च । नाट्याचार्येण शान्तेन कर्तव्यं रङ्गपूजनम् ।।१००।।
śāstrajñena vinītena śucinā dīkṣitena ca | nāṭyācāryeṇa śāntena kartavyaṃ raṅgapūjanam ||100||
स्थानभ्रष्टं तु यो दद्याद्बलिमुद्विग्नमानसः । मन्त्रहीनो यथा होता प्रायश्चित्ती भवेत्तु सः ।। १०१।।
sthānabhraṣṭaṃ tu yo dadyādbalimudvignamānasaḥ | mantrahīno yathā hotā prāyaścittī bhavettu saḥ || 101||
इत्ययं यो विधिर्दृष्टो रङ्गदैवतपूजने । नवे नाट्यगृहे कार्यः प्रेक्षायां च प्रयोक्तृभिः ।। १०२।।
ityayaṃ yo vidhirdṛṣṭo raṅgadaivatapūjane | nave nāṭyagṛhe kāryaḥ prekṣāyāṃ ca prayoktṛbhiḥ || 102||
इति भारतीये नाट्यशास्त्रे रङ्गदैवतपूजनं नाम तृतीयोऽध्यायः समाप्तः
iti bhāratīye nāṭyaśāstre raṅgadaivatapūjanaṃ nāma tṛtīyo'dhyāyaḥ samāptaḥ
ॐ श्री परमात्मने नमः