अत्रेः पुत्रतया पुरा त्वमनसूयायां हि दत्ताभिधोजातः शिष्यानिषन्धतन्द्रितमनाः स्वस्थश्चरन्कान्तया । दृष्टो भक्ततमेन हेहयमहीपालेन तस्मै वरानष्टैश्वर्यमुखान्प्रदाय ददिथ स्वेनैव चान्ते वधम् ॥ 36.1 ॥
atreḥ putratayā purā tvamanasūyāyāṃ hi dattābhidhojātaḥ śiṣyāniṣandhatandritamanāḥ svasthaścarankāntayā | dṛṣṭo bhaktatamena hehayamahīpālena tasmai varānaṣṭaiśvaryamukhānpradāya daditha svenaiva cānte vadham || 36.1 ||
सत्यं कर्तुमथार्जुनस्य च वरं तच्छक्तिमात्रानतंब्रह्मद्वेषि तदाखिलं नृपकुलं हन्तुं च भूमेर्भरम् । सञ्जातो जमदग्नितो भृगुकुले त्वं रेणुकायां हरेरामो नाम तदात्मजेष्ववरजः पित्रोरधाः सम्मदम् ॥ 36.2 ॥
satyaṃ kartumathārjunasya ca varaṃ tacchaktimātrānataṃbrahmadveṣi tadākhilaṃ nṛpakulaṃ hantuṃ ca bhūmerbharam | sañjāto jamadagnito bhṛgukule tvaṃ reṇukāyāṃ harerāmo nāma tadātmajeṣvavarajaḥ pitroradhāḥ sammadam || 36.2 ||
लब्धाम्नायगणश्चतुर्दशवयाः गन्धर्वराजे मनागासक्तां किल मातरं प्रति पितुः क्रोधाकुलस्याज्ञया । ताताज्ञातिगसोदरैः सममिमां छित्वाथ शान्तात्पितुस्तेषां जीवनयोगमापिथ वरं माता च तेऽदाद्वरन् ॥ 36.3 ॥
labdhāmnāyagaṇaścaturdaśavayāḥ gandharvarāje manāgāsaktāṃ kila mātaraṃ prati pituḥ krodhākulasyājñayā | tātājñātigasodaraiḥ samamimāṃ chitvātha śāntātpitusteṣāṃ jīvanayogamāpitha varaṃ mātā ca te'dādvaran || 36.3 ||
पित्रा मातृमुदे स्तवाहृतवियद्धेनोर्निजादाश्रमात्प्रस्थायाथ भृगोर्गिरा हिमगिरावाराध्य गौरीपतिम् । लब्ध्वा तत्परशुं तदुक्तदनुजच्छेदी महास्त्रादिकंप्राप्तो मित्रमथाकृतवृअणमुनिं प्राप्यागमः स्वाश्रमम् ॥ 36.4 ॥
pitrā mātṛmude stavāhṛtaviyaddhenornijādāśramātprasthāyātha bhṛgorgirā himagirāvārādhya gaurīpatim | labdhvā tatparaśuṃ taduktadanujacchedī mahāstrādikaṃprāpto mitramathākṛtavṛaṇamuniṃ prāpyāgamaḥ svāśramam || 36.4 ||
आखेटेपगतोऽर्जुनः सुरगवीसम्प्राप्तसम्पद्गणैस्त्वत्पित्रा परिपूजितः पुरगतो दुर्मन्त्रिवाचा पुनः । गां क्रेतुं सचिवं न्ययुङ्क्त कुधिया तेनापि रुन्धन्मुनिप्राणक्षेपसरोषगोहतचमूचक्रेण वत्सो हृतः ॥ 36.5 ॥
ākheṭepagato'rjunaḥ suragavīsamprāptasampadgaṇaistvatpitrā paripūjitaḥ puragato durmantrivācā punaḥ | gāṃ kretuṃ sacivaṃ nyayuṅkta kudhiyā tenāpi rundhanmuniprāṇakṣepasaroṣagohatacamūcakreṇa vatso hṛtaḥ || 36.5 ||
शुक्रोज्जीविततातवाक्यचलितक्रोधोऽथ सख्या समंबिभ्रुद्ध्यातमहोदरोपनिहितं चापं कुठारं शरन् । आरूढः सहवाहयन्तृकरथं माहिष्मतीमाविशन्वाग्भिर्वत्समदाशुषि क्षितिपतौ सम्प्रास्तुथाः सङ्गरम् ॥ 36.6 ॥
śukrojjīvitatātavākyacalitakrodho'tha sakhyā samaṃbibhruddhyātamahodaropanihitaṃ cāpaṃ kuṭhāraṃ śaran | ārūḍhaḥ sahavāhayantṛkarathaṃ māhiṣmatīmāviśanvāgbhirvatsamadāśuṣi kṣitipatau samprāstuthāḥ saṅgaram || 36.6 ||
पुत्राणामयुतेनसप्तदशभिश्चाक्षौहिणीभिर्महासेनानीभिरनेकमित्रनिवहिर्व्याजृम्भितीयोधनः । सद्यस्त्वत्ककुठारबाणविदलन्निश्शेषसैन्योत्करोभीतिप्रद्रुतनष्टशिष्टनयस्त्वामापतद्धेहयः ॥ 36.7 ॥
putrāṇāmayutenasaptadaśabhiścākṣauhiṇībhirmahāsenānībhiranekamitranivahirvyājṛmbhitīyodhanaḥ | sadyastvatkakuṭhārabāṇavidalanniśśeṣasainyotkarobhītipradrutanaṣṭaśiṣṭanayastvāmāpataddhehayaḥ || 36.7 ||
लीलावारितनर्मदाजलवलल्लङ्केशगर्वापहश्रीमद्बाहुसहस्रमुक्तबहुशस्त्रास्त्रं निरुन्धन्नमुम् । चक्रे त्वय्यथ वैष्णवेऽपि विकले बुध्वा हरिं त्वां मुदाध्यायन्तं छितस्र्वदोषमवधीः सोऽगात्परं ते पदम् ॥ 36.8 ॥
līlāvāritanarmadājalavalallaṅkeśagarvāpahaśrīmadbāhusahasramuktabahuśastrāstraṃ nirundhannamum | cakre tvayyatha vaiṣṇave'pi vikale budhvā hariṃ tvāṃ mudādhyāyantaṃ chitasrvadoṣamavadhīḥ so'gātparaṃ te padam || 36.8 ||
भूयोऽमर्षितहेहयात्मजगणैस्ताते हते रेणुकामाघ्नानां हृदयं निरीक्ष्य बहुशो घोरां प्रतिज्ञां वहन् । ध्यानानीतरथायुधस्त्वमकृथा विप्रद्रुहः क्षत्रियान्दिक्चक्रेषु कुठारयन्विशिखयन् निःक्षात्रियां मेदिनीम् ॥ 36.9 ॥
bhūyo'marṣitahehayātmajagaṇaistāte hate reṇukāmāghnānāṃ hṛdayaṃ nirīkṣya bahuśo ghorāṃ pratijñāṃ vahan | dhyānānītarathāyudhastvamakṛthā vipradruhaḥ kṣatriyāndikcakreṣu kuṭhārayanviśikhayan niḥkṣātriyāṃ medinīm || 36.9 ||
तातोज्जीवनकृन्नृपालककुलं त्रिःसप्तकृत्वो जयन्सन्तर्प्याथ समन्तपञ्चकमहारक्तहृदौधे पितॄन् । यज्ञे क्ष्मामपि काश्यपादिषु दिशन् साल्वेन युध्यन् पुनःकृष्णोऽमुं निहनिष्यतीति शमितो युद्धात् कुमारैर्भवान् ॥ 36.10 ॥
tātojjīvanakṛnnṛpālakakulaṃ triḥsaptakṛtvo jayansantarpyātha samantapañcakamahāraktahṛdaudhe pitṝn | yajñe kṣmāmapi kāśyapādiṣu diśan sālvena yudhyan punaḥkṛṣṇo'muṃ nihaniṣyatīti śamito yuddhāt kumārairbhavān || 36.10 ||
न्यस्यास्त्राणि महेन्द्रभूभृति तपस्तन्वन्पुनर्मज्जितांगोकर्णावधि सागरेण धरणीं दृष्ट्वार्थितस्तापसैः । ध्यातेष्वासघृतानलास्त्रचकितं सिन्धुं सृवक्षेपणादुत्सार्योद्धृतकेरळो भृगुपते वातेश संरक्ष माम् ॥ 36.11 ॥
nyasyāstrāṇi mahendrabhūbhṛti tapastanvanpunarmajjitāṃgokarṇāvadhi sāgareṇa dharaṇīṃ dṛṣṭvārthitastāpasaiḥ | dhyāteṣvāsaghṛtānalāstracakitaṃ sindhuṃ sṛvakṣepaṇādutsāryoddhṛtakeraळ्o bhṛgupate vāteśa saṃrakṣa mām || 36.11 ||