This overlay will guide you through the buttons:

| |
|
श्रीमद्वाल्मीकियरामायणे बालकाण्डे अष्टचत्वारिंशः सर्गः ॥१-४८॥
श्रीमत्-वाल्मीकिय-रामायणे बालकाण्डे अष्टचत्वारिंशः सर्गः ॥१॥
śrīmat-vālmīkiya-rāmāyaṇe bālakāṇḍe aṣṭacatvāriṃśaḥ sargaḥ ..1..
पृष्ट्वा तु कुशलं तत्र परस्परसमागमे। कथान्ते सुमतिर्वाक्यं व्याजहार महामुनिम्॥ १॥
पृष्ट्वा तु कुशलम् तत्र परस्पर-समागमे। कथा-अन्ते सुमतिः वाक्यम् व्याजहार महा-मुनिम्॥ १॥
pṛṣṭvā tu kuśalam tatra paraspara-samāgame. kathā-ante sumatiḥ vākyam vyājahāra mahā-munim.. 1..
इमौ कुमारौ भद्रं ते देवतुल्यपराक्रमौ। गजसिंहगती वीरौ शार्दूलवृषभोपमौ॥ २॥
इमौ कुमारौ भद्रम् ते देव-तुल्य-पराक्रमौ। गज-सिंह-गती वीरौ शार्दूल-वृषभ-उपमौ॥ २॥
imau kumārau bhadram te deva-tulya-parākramau. gaja-siṃha-gatī vīrau śārdūla-vṛṣabha-upamau.. 2..
पद्मपत्रविशालाक्षौ खड्गतूणिधनुर्धरौ। अश्विनाविव रूपेण समुपस्थितयौवनौ॥ ३॥
पद्म-पत्र-विशाल-अक्षौ खड्ग-तूणि-धनुः-धरौ। अश्विनौ इव रूपेण समुपस्थित-यौवनौ॥ ३॥
padma-patra-viśāla-akṣau khaḍga-tūṇi-dhanuḥ-dharau. aśvinau iva rūpeṇa samupasthita-yauvanau.. 3..
यदृच्छयैव गां प्राप्तौ देवलोकादिवामरौ। कथं पद्भ्यामिह प्राप्तौ किमर्थं कस्य वा मुने॥ ४॥
यदृच्छया एव गाम् प्राप्तौ देव-लोकात् इव अमरौ। कथम् पद्भ्याम् इह प्राप्तौ किमर्थम् कस्य वा मुने॥ ४॥
yadṛcchayā eva gām prāptau deva-lokāt iva amarau. katham padbhyām iha prāptau kimartham kasya vā mune.. 4..
भूषयन्ताविमं देशं चन्द्रसूर्याविवाम्बरम्। परस्परेण सदृशौ प्रमाणेङ्गितचेष्टितैः॥ ५॥
भूषयन्तौ इमम् देशम् चन्द्र-सूर्यौ इव अम्बरम्। परस्परेण सदृशौ प्रमाण-इङ्गित-चेष्टितैः॥ ५॥
bhūṣayantau imam deśam candra-sūryau iva ambaram. paraspareṇa sadṛśau pramāṇa-iṅgita-ceṣṭitaiḥ.. 5..
किमर्थं च नरश्रेष्ठौ सम्प्राप्तौ दुर्गमे पथि। वरायुधधरौ वीरौ श्रोतुमिच्छामि तत्त्वतः॥ ६॥
किमर्थम् च नर-श्रेष्ठौ सम्प्राप्तौ दुर्गमे पथि। वर-आयुध-धरौ वीरौ श्रोतुम् इच्छामि तत्त्वतः॥ ६॥
kimartham ca nara-śreṣṭhau samprāptau durgame pathi. vara-āyudha-dharau vīrau śrotum icchāmi tattvataḥ.. 6..
तस्य तद् वचनं श्रुत्वा यथावृत्तं न्यवेदयत्। सिद्धाश्रमनिवासं च राक्षसानां वधं यथा। विश्वामित्रवचः श्रुत्वा राजा परमविस्मितः॥ ७॥
तस्य तत् वचनम् श्रुत्वा यथावृत्तम् न्यवेदयत्। सिद्धाश्रम-निवासम् च राक्षसानाम् वधम् यथा। विश्वामित्र-वचः श्रुत्वा राजा परम-विस्मितः॥ ७॥
tasya tat vacanam śrutvā yathāvṛttam nyavedayat. siddhāśrama-nivāsam ca rākṣasānām vadham yathā. viśvāmitra-vacaḥ śrutvā rājā parama-vismitaḥ.. 7..
अतिथी परमं प्राप्तौ पुत्रौ दशरथस्य तौ। पूजयामास विधिवत् सत्कारार्हौ महाबलौ॥ ८॥
अतिथी परमम् प्राप्तौ पुत्रौ दशरथस्य तौ। पूजयामास विधिवत् सत्कार-अर्हौ महा-बलौ॥ ८॥
atithī paramam prāptau putrau daśarathasya tau. pūjayāmāsa vidhivat satkāra-arhau mahā-balau.. 8..
ततः परमसत्कारं सुमतेः प्राप्य राघवौ। उष्य तत्र निशामेकां जग्मतुर्मिथिलां ततः॥ ९॥
ततस् परम-सत्कारम् सुमतेः प्राप्य राघवौ। उष्य तत्र निशाम् एकाम् जग्मतुः मिथिलाम् ततस्॥ ९॥
tatas parama-satkāram sumateḥ prāpya rāghavau. uṣya tatra niśām ekām jagmatuḥ mithilām tatas.. 9..
तां दृष्ट्वा मुनयः सर्वे जनकस्य पुरीं शुभाम्। साधु साध्विति शंसन्तो मिथिलां समपूजयन्॥ १०॥
ताम् दृष्ट्वा मुनयः सर्वे जनकस्य पुरीम् शुभाम्। साधु साधु इति शंसन्तः मिथिलाम् समपूजयन्॥ १०॥
tām dṛṣṭvā munayaḥ sarve janakasya purīm śubhām. sādhu sādhu iti śaṃsantaḥ mithilām samapūjayan.. 10..
मिथिलोपवने तत्र आश्रमं दृश्य राघवः। पुराणं निर्जनं रम्यं पप्रच्छ मुनिपुङ्गवम्॥ ११॥
मिथिला-उपवने तत्र आश्रमम् दृश्य राघवः। पुराणम् निर्जनम् रम्यम् पप्रच्छ मुनि-पुङ्गवम्॥ ११॥
mithilā-upavane tatra āśramam dṛśya rāghavaḥ. purāṇam nirjanam ramyam papraccha muni-puṅgavam.. 11..
इदमाश्रमसंकाशं किं न्विदं मुनिवर्जितम्। श्रोतुमिच्छामि भगवन् कस्यायं पूर्व आश्रमः॥ १२॥
इदम् आश्रम-संकाशम् किम् नु इदम् मुनि-वर्जितम्। श्रोतुम् इच्छामि भगवन् कस्य अयम् पूर्वः आश्रमः॥ १२॥
idam āśrama-saṃkāśam kim nu idam muni-varjitam. śrotum icchāmi bhagavan kasya ayam pūrvaḥ āśramaḥ.. 12..
तच्छ्रुत्वा राघवेणोक्तं वाक्यं वाक्यविशारदः। प्रत्युवाच महातेजा विश्वामित्रो महामुनिः॥ १३॥
तत् श्रुत्वा राघवेण उक्तम् वाक्यम् वाक्य-विशारदः। प्रत्युवाच महा-तेजाः विश्वामित्रः महा-मुनिः॥ १३॥
tat śrutvā rāghaveṇa uktam vākyam vākya-viśāradaḥ. pratyuvāca mahā-tejāḥ viśvāmitraḥ mahā-muniḥ.. 13..
हन्त ते कथयिष्यामि शृणु तत्त्वेन राघव। यस्यैतदाश्रमपदं शप्तं कोपान्महात्मनः॥ १४॥
हन्त ते कथयिष्यामि शृणु तत्त्वेन राघव। यस्य एतत् आश्रम-पदम् शप्तम् कोपात् महात्मनः॥ १४॥
hanta te kathayiṣyāmi śṛṇu tattvena rāghava. yasya etat āśrama-padam śaptam kopāt mahātmanaḥ.. 14..
गौतमस्य नरश्रेष्ठ पूर्वमासीन्महात्मनः। आश्रमो दिव्यसंकाशः सुरैरपि सुपूजितः॥ १५॥
गौतमस्य नर-श्रेष्ठ पूर्वम् आसीत् महात्मनः। आश्रमः दिव्य-संकाशः सुरैः अपि सु पूजितः॥ १५॥
gautamasya nara-śreṣṭha pūrvam āsīt mahātmanaḥ. āśramaḥ divya-saṃkāśaḥ suraiḥ api su pūjitaḥ.. 15..
स चात्र तप आतिष्ठदहल्यासहितः पुरा। वर्षपूगान्यनेकानि राजपुत्र महायशः॥ १६॥
स च अत्र तपः आतिष्ठत् अहल्या-सहितः पुरा। वर्ष-पूगानि अनेकानि राज-पुत्र महा-यशः॥ १६॥
sa ca atra tapaḥ ātiṣṭhat ahalyā-sahitaḥ purā. varṣa-pūgāni anekāni rāja-putra mahā-yaśaḥ.. 16..
तस्यान्तरं विदित्वा च सहस्राक्षः शचीपतिः। मुनिवेषधरो भूत्वा अहल्यामिदमब्रवीत्॥ १७॥
तस्य अन्तरम् विदित्वा च सहस्राक्षः शचीपतिः। मुनि-वेष-धरः भूत्वा अहल्याम् इदम् अब्रवीत्॥ १७॥
tasya antaram viditvā ca sahasrākṣaḥ śacīpatiḥ. muni-veṣa-dharaḥ bhūtvā ahalyām idam abravīt.. 17..
ऋतुकालं प्रतीक्षन्ते नार्थिनः सुसमाहिते। संगमं त्वहमिच्छामि त्वया सह सुमध्यमे॥ १८॥
ऋतु-कालम् प्रतीक्षन्ते न अर्थिनः सु समाहिते। संगमम् तु अहम् इच्छामि त्वया सह सुमध्यमे॥ १८॥
ṛtu-kālam pratīkṣante na arthinaḥ su samāhite. saṃgamam tu aham icchāmi tvayā saha sumadhyame.. 18..
मुनिवेषं सहस्राक्षं विज्ञाय रघुनन्दन। मतिं चकार दुर्मेधा देवराजकुतूहलात्॥ १९॥
मुनि-वेषम् सहस्राक्षम् विज्ञाय रघुनन्दन। मतिम् चकार दुर्मेधाः देवराज-कुतूहलात्॥ १९॥
muni-veṣam sahasrākṣam vijñāya raghunandana. matim cakāra durmedhāḥ devarāja-kutūhalāt.. 19..
अथाब्रवीत् सुरश्रेष्ठं कृतार्थेनान्तरात्मना। कृतार्थास्मि सुरश्रेष्ठ गच्छ शीघ्रमितः प्रभो॥ २०॥
अथा अब्रवीत् सुरश्रेष्ठम् कृतार्थेन अन्तरात्मना। कृतार्था अस्मि सुरश्रेष्ठ गच्छ शीघ्रम् इतस् प्रभो॥ २०॥
athā abravīt suraśreṣṭham kṛtārthena antarātmanā. kṛtārthā asmi suraśreṣṭha gaccha śīghram itas prabho.. 20..
आत्मानं मां च देवेश सर्वथा रक्ष गौतमात्। इन्द्रस्तु प्रहसन् वाक्यमहल्यामिदमब्रवीत्॥ २१॥
आत्मानम् माम् च देवेश सर्वथा रक्ष गौतमात्। इन्द्रः तु प्रहसन् वाक्यम् अहल्याम् इदम् अब्रवीत्॥ २१॥
ātmānam mām ca deveśa sarvathā rakṣa gautamāt. indraḥ tu prahasan vākyam ahalyām idam abravīt.. 21..
सुश्रोणि परितुष्टोऽस्मि गमिष्यामि यथागतम्। एवं संगम्य तु तदा निश्चक्रामोटजात् ततः॥ २२॥
सुश्रोणि परितुष्टः अस्मि गमिष्यामि यथागतम्। एवम् संगम्य तु तदा निश्चक्राम उटजात् ततस्॥ २२॥
suśroṇi parituṣṭaḥ asmi gamiṣyāmi yathāgatam. evam saṃgamya tu tadā niścakrāma uṭajāt tatas.. 22..
स सम्भ्रमात् त्वरन् राम शङ्कितो गौतमं प्रति। गौतमं स ददर्शाथ प्रविशन्तं महामुनिम्॥ २३॥
स सम्भ्रमात् त्वरन् राम शङ्कितः गौतमम् प्रति। गौतमम् स ददर्श अथ प्रविशन्तम् महा-मुनिम्॥ २३॥
sa sambhramāt tvaran rāma śaṅkitaḥ gautamam prati. gautamam sa dadarśa atha praviśantam mahā-munim.. 23..
देवदानवदुर्धर्षं तपोबलसमन्वितम्। तीर्थोदकपरिक्लिन्नं दीप्यमानमिवानलम्॥ २४॥
देव-दानव-दुर्धर्षम् तपः-बल-समन्वितम्। तीर्थ-उदक-परिक्लिन्नम् दीप्यमानम् इव अनलम्॥ २४॥
deva-dānava-durdharṣam tapaḥ-bala-samanvitam. tīrtha-udaka-pariklinnam dīpyamānam iva analam.. 24..
गृहीतसमिधं तत्र सकुशं मुनिपुंगवम्। दृष्ट्वा सुरपतिस्त्रस्तो विषण्णवदनोऽभवत्॥ २५॥
गृहीत-समिधम् तत्र स कुशम् मुनि-पुंगवम्। दृष्ट्वा सुरपतिः त्रस्तः विषण्ण-वदनः अभवत्॥ २५॥
gṛhīta-samidham tatra sa kuśam muni-puṃgavam. dṛṣṭvā surapatiḥ trastaḥ viṣaṇṇa-vadanaḥ abhavat.. 25..
अथ दृष्ट्वा सहस्राक्षं मुनिवेषधरं मुनिः। दुर्वृत्तं वृत्तसम्पन्नो रोषाद् वचनमब्रवीत्॥ २६॥
अथ दृष्ट्वा सहस्राक्षम् मुनि-वेष-धरम् मुनिः। दुर्वृत्तम् वृत्त-सम्पन्नः रोषात् वचनम् अब्रवीत्॥ २६॥
atha dṛṣṭvā sahasrākṣam muni-veṣa-dharam muniḥ. durvṛttam vṛtta-sampannaḥ roṣāt vacanam abravīt.. 26..
मम रूपं समास्थाय कृतवानसि दुर्मते। अकर्तव्यमिदं यस्माद् विफलस्त्वं भविष्यसि॥ २७॥
मम रूपम् समास्थाय कृतवान् असि दुर्मते। अकर्तव्यम् इदम् यस्मात् विफलः त्वम् भविष्यसि॥ २७॥
mama rūpam samāsthāya kṛtavān asi durmate. akartavyam idam yasmāt viphalaḥ tvam bhaviṣyasi.. 27..
गौतमेनैवमुक्तस्य सुरोषेण महात्मना। पेततुर्वृषणौ भूमौ सहस्राक्षस्य तत्क्षणात्॥ २८॥
गौतमेन एवम् उक्तस्य सु रोषेण महात्मना। पेततुः वृषणौ भूमौ सहस्राक्षस्य तद्-क्षणात्॥ २८॥
gautamena evam uktasya su roṣeṇa mahātmanā. petatuḥ vṛṣaṇau bhūmau sahasrākṣasya tad-kṣaṇāt.. 28..
तथा शप्त्वा च वै शक्रं भार्यामपि च शप्तवान्। इह वर्षसहस्राणि बहूनि निवसिष्यसि॥ २९॥
तथा शप्त्वा च वै शक्रम् भार्याम् अपि च शप्तवान्। इह वर्ष-सहस्राणि बहूनि निवसिष्यसि॥ २९॥
tathā śaptvā ca vai śakram bhāryām api ca śaptavān. iha varṣa-sahasrāṇi bahūni nivasiṣyasi.. 29..
वातभक्षा निराहारा तप्यन्ती भस्मशायिनी। अदृश्या सर्वभूतानामाश्रमेऽस्मिन् वसिष्यसि॥ ३०॥
वात-भक्षा निराहारा तप्यन्ती भस्म-शायिनी। अदृश्या सर्व-भूतानाम् आश्रमे अस्मिन् वसिष्यसि॥ ३०॥
vāta-bhakṣā nirāhārā tapyantī bhasma-śāyinī. adṛśyā sarva-bhūtānām āśrame asmin vasiṣyasi.. 30..
यदा त्वेतद् वनं घोरं रामो दशरथात्मजः। आगमिष्यति दुर्धर्षस्तदा पूता भविष्यसि॥ ३१॥
यदा तु एतत् वनम् घोरम् रामः दशरथ-आत्मजः। आगमिष्यति दुर्धर्षः तदा पूता भविष्यसि॥ ३१॥
yadā tu etat vanam ghoram rāmaḥ daśaratha-ātmajaḥ. āgamiṣyati durdharṣaḥ tadā pūtā bhaviṣyasi.. 31..
तस्यातिथ्येन दुर्वृत्ते लोभमोहविवर्जिता। मत्सकाशं मुदा युक्ता स्वं वपुर्धारयिष्यसि॥ ३२॥
तस्य आतिथ्येन दुर्वृत्ते लोभ-मोह-विवर्जिता। मद्-सकाशम् मुदा युक्ता स्वम् वपुः धारयिष्यसि॥ ३२॥
tasya ātithyena durvṛtte lobha-moha-vivarjitā. mad-sakāśam mudā yuktā svam vapuḥ dhārayiṣyasi.. 32..
एवमुक्त्वा महातेजा गौतमो दुष्टचारिणीम्। इममाश्रममुत्सृज्य सिद्धचारणसेविते। हिमवच्छिखरे रम्ये तपस्तेपे महातपाः॥ ३३॥
एवम् उक्त्वा महा-तेजाः गौतमः दुष्ट-चारिणीम्। इमम् आश्रमम् उत्सृज्य सिद्ध-चारण-सेविते। हिमवत्-शिखरे रम्ये तपः तेपे महा-तपाः॥ ३३॥
evam uktvā mahā-tejāḥ gautamaḥ duṣṭa-cāriṇīm. imam āśramam utsṛjya siddha-cāraṇa-sevite. himavat-śikhare ramye tapaḥ tepe mahā-tapāḥ.. 33..
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीये आदिकाव्ये बालकाण्डे अष्टचत्वारिंशः सर्गः ॥१-४८॥
इति आर्षे श्रीमत्-रामायणे वाल्मीकीये आदिकाव्ये बालकाण्डे अष्टचत्वारिंशः सर्गः ॥१॥
iti ārṣe śrīmat-rāmāyaṇe vālmīkīye ādikāvye bālakāṇḍe aṣṭacatvāriṃśaḥ sargaḥ ..1..

Add to Playlist

Practice Later

No Playlist Found

Create a Verse Post


Shloka QR Code

🔗

🪔 Powered by Gyaandweep.com

namo namaḥ!

भाषा चुने (Choose Language)

namo namaḥ!

Sign Up to practice more than 100 Vedic Scriptures and 1000s of chants, one verse at a time.

Login to track your learning and teaching progress.


Sign In