हनुमानपि विक्रान्तः सर्वं शुश्राव तत्त्वतः । सीतायास्त्रिजटायाश्च राक्षसीनां च तर्जनम् ।। १।।
hanumanapi vikrantah sarvam susrava tattvatah । sitayastrijatayasca raksasinam ca tarjanam ।। 1।।
अवेक्षमाणस्तां देवीं देवताम् इव नन्दने । ततो बहुविधां चिन्तां चिन्तयामास वानरः ।। २।।
aveksamanastam devim devatam iva nandane । tato bahuvidham cintam cintayamasa vanarah ।। 2।।
यां कपीनां सहस्राणि सुबहून्ययुतानि च । दिक्षु सर्वासु मार्गन्ते सेयमासादिता मया ।। ३।।
yam kapinam sahasrani subahunyayutani ca । diksu sarvasu margante seyamasadita maya ।। 3।।
चारेण तु सुयुक्तेन शत्रोः शक्तिमवेक्षिता । गूढेन चरता तावदवेक्षितमिदं मया ।। ४।।
carena tu suyuktena satroh saktimaveksita । gudhena carata tavadaveksitamidam maya ।। 4।।
राक्षसानां विशेषश्च पुरी चेयमवेक्षिता । राक्षसाधिपतेरस्य प्रभावो रावणस्य च ।। ५।।
raksasanam visesasca puri ceyamaveksita । raksasadhipaterasya prabhavo ravanasya ca ।। 5।।
युक्तं तस्याप्रमेयस्य सर्वसत्त्वदयावतः । समाश्वासयितुं भार्यां पतिदर्शनकाङ्क्षिणीम् ।। ६।।
yuktam tasyaprameyasya sarvasattvadayavatah । samasvasayitum bharyam patidarsanakanksinim ।। 6।।
अहमाश्वासयाम्येनां पूर्णचन्द्रनिभाननाम् । अदृष्टदुःखां दुःखस्य न ह्यन्तमधिगच्छतीम् ।। ७।।
ahamasvasayamyenam purnacandranibhananam । adrstaduhkham duhkhasya na hyantamadhigacchatim ।। 7।।
यदि ह्यहमिमां देवीं शोकोपहतचेतनाम् । अनाश्वास्य गमिष्यामि दोषवद्गमनं भवेत् ।। ८।।
yadi hyahamimam devim sokopahatacetanam । anasvasya gamisyami dosavadgamanam bhavet ।। 8।।
गते हि मयि तत्रेयं राजपुत्री यशस्विनी । परित्राणमविन्दन्ती जानकी जीवितं त्यजेत् ।। ९।।
gate hi mayi tatreyam rajaputri yasasvini । paritranamavindanti janaki jivitam tyajet ।। 9।।
यया च स महाबाहुः पूर्णचन्द्रनिभाननः । समाश्वासयितुं न्याय्यः सीतादर्शनलालसः ।। १०।।
maya ca sa mahabahuh purnacandranibhananah । samasvasayitum nyayyah sitadarsanalalasah ।। 10।।
निशाचरीणां प्रत्यक्षमक्षमं चाभिभाषणम् । कथं नु खलु कर्तव्यमिदं कृच्छ्र गतो ह्यहम् ।। ११।।
nisacarinam pratyaksamaksamam cabhibhasanam । katham nu khalu kartavyamidam krcchra gato hyaham ।। 11।।
अनेन रात्रिशेषेण यदि नाश्वास्यते मया । सर्वथा नास्ति सन्देहः परित्यक्ष्यति जीवितम् ।। १२।।
anena ratrisesena yadi nasvasyate maya । sarvatha nasti sandehah parityaksyati jivitam ।। 12।।
रामस्तु यदि पृच्छेन्मां किं मां सीताब्रवीद्वचः । किमहं तं प्रतिब्रूयामसम्भाष्य सुमध्यमाम् ।। १३।।
ramasca yadi prcchenmam kim mam sitabravidvacah । kimaham tam pratibruyamasambhasya sumadhyamam ।। 13।।
सीतासन्देशरहितं मामितस्त्वरया गतम् । निर्दहेदपि काकुत्स्थः क्रुद्धस्तीव्रेण चक्षुषा ।। १४।।
sitasandesarahitam mamitastvaraya gatam । nirdahedapi kakutsthah kruddhastivrena caksusa ।। 14।।
यदि चेद्योजयिष्यामि भर्तारं रामकारणात् । व्यर्थमागमनं तस्य ससैन्यस्य भविष्यति ।। १५।।
yadi cedyojayisyami bhartaram ramakaranat । vyarthamagamanam tasya sasainyasya bhavisyati ।। 15।।
अन्तरं त्वहमासाद्य राक्षसीनामिह स्थितः । शनैराश्वासयिष्यामि सन्तापबहुलामिमाम् ।। १६।।
antaram tvahamasadya raksasinamiha sthitah । sanairasvasayisyami santapabahulamimam ।। 16।।
अहं ह्यतितनुश्चैव वनरश्च विशेषतः । वाचं चोदाहरिष्यामि मानुषीमिह संस्कृताम् ।। १७।।
aham hyatitanuscaiva vanarasca visesatah । vacam codaharisyami manusimiha samskrtam ।। 17।।
यदि वाचं प्रदास्यामि द्विजातिरिव संस्कृताम् । रावणं मन्यमाना मां सीता भीता भविष्यति ।। १८।।
yadi vacam pradasyami dvijatiriva samskrtam । ravanam manyamana mam sita bhita bhavisyati ।। 18।।
अवश्यमेव वक्तव्यं मानुषं वाक्यमर्थवत् । मया सान्त्वयितुं शक्या नान्यथेयमनिन्दिता ।। १९।।
avasyameva vaktavyam manusam vakyamarthavat । maya santvayitum sakya nanyatheyamanindita ।। 19।।
सेयमालोक्य मे रूपं जानकी भाषितं तथा । रक्षोभिस्त्रासिता पूर्वं भूयस्त्रासं गमिष्यति ।। २०।।
seyamalokya me rupam janaki bhasitam tatha । raksobhistrasita purvam bhuyastrasam gamisyati ।। 20।।
ततो जातपरित्रासा शब्दं कुर्यान्मनस्विनी । जानमाना विशालाक्षी रावणं कामरूपिणम् ।। २१।।
tato jataparitrasa sabdam kuryanmanasvini । janamana visalaksi ravanam kamarupinam ।। 21।।
सीतया च कृते शब्दे सहसा राक्षसीगणः । नानाप्रहरणो घोरः समेयादन्तकोपमः ।। २२।।
sitaya ca krte sabde sahasa raksasiganah । nanapraharano ghorah sameyadantakopamah ।। 22।।
ततो मां सम्परिक्षिप्य सर्वतो विकृताननाः । वधे च ग्रहणे चैव कुर्युर्यत्नं यथाबलम् ।। २३।।
tato mam sampariksipya sarvato vikrtananah । vadhe ca grahane caiva kuryuryatnam yathabalam ।। 23।।
तं मां शाखाः प्रशाखाश्च स्कन्धांश्चोत्तमशाखिनाम् । दृष्ट्वा विपरिधावन्तं भवेयुर्भयशङ्किताः ।। २४।।
tam mam sakhah prasakhasca skandhamscottamasakhinam । drstva viparidhavantam bhaveyurbhayasankitah ।। 24।।
मम रूपं च सम्प्रेक्ष्य वनं विचरतो महत् । राक्षस्यो भयवित्रस्ता भवेयुर्विकृताननाः ।। २५।।
mama rupam ca sampreksya vanam vicarato mahat । raksasyo bhayavitrasta bhaveyurvikrtananah ।। 25।।
ततः कुर्युः समाह्वानं राक्षस्यो रक्षसाम् अपि । राक्षसेन्द्रनियुक्तानां राक्षसेन्द्रनिवेशने ।। २६।।
tatah kuryuh samahvanam raksasyo raksasam api । raksasendraniyuktanam raksasendranivesane ।। 26।।
ते शूलशरनिस्त्रिंश विविधायुधपाणयः । आपतेयुर्विमर्देऽस्मिन्वेगेनोद्विग्नकारिणः ।। २७।।
te sulasaranistrimsa vividhayudhapanayah । apateyurvimarde- asminvegenodvignakarinah ।। 27।।
सरूद्धस्तैस्तु परितो विधमन्रक्षसां बलम् । शक्नुयं न तु सम्प्राप्तुं परं पारं महोदधेः ।। २८।।
sankruddhastaistu parito vidhamanraksasam balam । saknuyam na tu sampraptum param param mahodadheh ।। 28।।
मां वा गृह्णीयुराप्लुत्य बहवः शीघ्रकारिणः । स्यादियं चागृहीतार्था मम च ग्रहणं भवेत् ।। २९।।
mam va grhniyuraplutya bahavah sighrakarinah । syadiyam cagrhitartha mama ca grahanam bhavet ।। 29।।
हिंसाभिरुचयो हिंस्युरिमां वा जनकात्मजाम् । विपन्नं स्यात्ततः कार्यं रामसुग्रीवयोरिदम् ।। ३०।।
himsabhirucayo himsyurimam va janakatmajam । vipannam syattatah karyam ramasugrivayoridam ।। 30।।
उद्देशे नष्टमार्गेऽस्मिन्राक्षसैः परिवारिते । सागरेण परिक्षिप्ते गुप्ते वसति जानकी ।। ३१।।
uddese nastamarge- asminraksasaih parivarite । sagarena pariksipte gupte vasati janaki ।। 31।।
विशस्ते वा गृहीते वा रक्षोभिर्मयि संयुगे । नान्यं पश्यामि रामस्य सहायं कार्यसाधने ।। ३२।।
visaste va grhite va raksobhirmayi samyuge । nanyam pasyami ramasya sahayam karyasadhane ।। 32।।
विमृशंश्च न पश्यामि यो हते मयि वानरः । शतयोजनविस्तीर्णं लङ्घयेत महोदधिम् ।। ३३।।
vimrsamsca na pasyami yo hate mayi vanarah । satayojanavistirnam langhayeta mahodadhim ।। 33।।
कामं हन्तुं समर्थोऽस्मि सहस्राण्यपि रक्षसाम् । न तु शक्ष्यामि सम्प्राप्तुं परं पारं महोदधेः ।। ३४।।
kamam hantum samartho- asmi sahasranyapi raksasam । na tu saksyami sampraptum param param mahodadheh ।। 34।।
असत्यानि च युद्धानि संशयो मे न रोचते । कश्च निःसंशयं कार्यं कुर्यात्प्राज्ञः ससंशयम् ।। ३५।।
asatyani ca yuddhani samsayo me na rocate । kasca nihsamsayam karyam kuryatprajnah sasamsayam ।। 35।।
एष दोषो महान्हि स्यान्मम सीताभिभाषणे । प्राणत्यागश्च वैदेह्या भवेदनभिभाषणे ।। ३६।।
esa doso mahanhi syanmama sitabhibhasane । pranatyagasca vaidehya bhavedanabhibhasane ।। 36।।
भूताश्चार्था विनश्यन्ति देशकालविरोधिताः । विक्लवं दूतमासाद्य तमः सूर्योदये यथा ।। ३७।।
bhutascartha vinasyanti desakalavirodhitah । viklavam dutamasadya tamah suryodaye yatha ।। 37।।
अर्थानर्थान्तरे बुद्धिर्निश्चितापि न शोभते । घातयन्ति हि कार्याणि दूताः पण्डितमानिनः ।। ३८।।
arthanarthantare buddhirniscitapi na sobhate । ghatayanti hi karyani dutah panditamaninah ।। 38।।
न विनश्येत्कथं कार्यं वैक्लव्यं न कथं भवेत् । लङ्घनं च समुद्रस्य कथं नु न वृथा भवेत् ।। ३९।।
na vinasyetkatham karyam vaiklavyam na katham bhavet । langhanam ca samudrasya katham nu na vrtha bhavet ।। 39।।
कथं नु खलु वाक्यं मे शृणुयान्नोद्विजेत च । इति सञ्चिन्त्य हनुमांश्चकार मतिमान्मतिम् ।। ४०।।
katham nu khalu vakyam me srnuyannodvijeta ca । iti sancintya hanumamscakara matimanmatim ।। 40।।
राममक्लिष्टकर्माणं स्वबन्धुमनुकीर्तयन् । नैनामुद्वेजयिष्यामि तद्बन्धुगतमानसाम् ।। ४१।।
ramamaklistakarmanam svabandhumanukirtayan । nainamudvejayisyami tadbandhugatamanasam ।। 41।।
इक्ष्वाकूणां वरिष्ठस्य रामस्य विदितात्मनः । शुभानि धर्मयुक्तानि वचनानि समर्पयन् ।। ४२।।
iksvakunam varisthasya ramasya viditatmanah । subhani dharmayuktani vacanani samarpayan ।। 42।।
श्रावयिष्यामि सर्वाणि मधुरां प्रब्रुवन्गिरम् । श्रद्धास्यति यथा हीयं तथा सर्वं समादधे ।। ४३।।
sravayisyami sarvani madhuram prabruvangiram । sraddhasyati yatha hiyam tatha sarvam samadadhe ।। 43।।
इति स बहुविधं महानुभावो जगतिपतेः प्रमदामवेक्षमाणः । मधुरमवितथं जगाद वाक्यं द्रुमविटपान्तरमास्थितो हनूमान् ।। ४४।।
iti sa bahuvidham mahanubhavo jagatipateh pramadamaveksamanah । madhuramavitatham jagada vakyam drumavitapantaramasthito hanuman ।। 44।।