स मुहूर्तादुपश्रुत्य देवर्षिरमितप्रभः । स्वमाश्रमं शिष्यवृतः क्षुधार्तः सन्न्यवर्तत ।। ७.८१.१ ।।
sa muhūrtādupaśrutya devarṣiramitaprabhaḥ | svamāśramaṃ śiṣyavṛtaḥ kṣudhārtaḥ sannyavartata || 7.81.1 ||
सो ऽपश्यदरजां दीनां रजसा समभिप्लुताम् । ज्योत्स्नामिव ग्रहग्रस्तां प्रत्यूषे न विराजतीम् ।। ७.८१.२ ।।
so 'paśyadarajāṃ dīnāṃ rajasā samabhiplutām | jyotsnāmiva grahagrastāṃ pratyūṣe na virājatīm || 7.81.2 ||
तस्य रोषः समभवत्क्षुधार्तस्य विशेषतः । निर्दहन्निव लोकांस्त्रीञ्छिष्यांश्चैतदुवाच ह ।। ७.८१.३ ।।
tasya roṣaḥ samabhavatkṣudhārtasya viśeṣataḥ | nirdahanniva lokāṃstrīñchiṣyāṃścaitaduvāca ha || 7.81.3 ||
पश्यध्वं विपरीतस्य दण्डस्याविजितात्मनः । विपत्तिं घोरसङ्काशां क्रुद्धामग्निशिखामिव ।। ७.८१.४ ।।
paśyadhvaṃ viparītasya daṇḍasyāvijitātmanaḥ | vipattiṃ ghorasaṅkāśāṃ kruddhāmagniśikhāmiva || 7.81.4 ||
क्षयो ऽस्य दुर्मतेः प्राप्तः सानुगस्य दुरात्मनः । यः प्रदीप्तां हुताशस्य शिखां वै स्प्रष्टुमिच्छति ।। ७.८१.५ ।।
kṣayo 'sya durmateḥ prāptaḥ sānugasya durātmanaḥ | yaḥ pradīptāṃ hutāśasya śikhāṃ vai spraṣṭumicchati || 7.81.5 ||
यस्मात्स कृतवान्पापमीदृशं घोरसंहितम् । तस्मात्प्राप्स्यति दुर्मेधाः फलं पापस्य कर्मणः ।। ७.८१.६ ।।
yasmātsa kṛtavānpāpamīdṛśaṃ ghorasaṃhitam | tasmātprāpsyati durmedhāḥ phalaṃ pāpasya karmaṇaḥ || 7.81.6 ||
सप्तरात्रेण राजासौ सभृत्यबलवाहनः । पापकर्मसमाचारो वधं प्राप्स्यति दुर्मतिः ।। ७.८१.७ ।।
saptarātreṇa rājāsau sabhṛtyabalavāhanaḥ | pāpakarmasamācāro vadhaṃ prāpsyati durmatiḥ || 7.81.7 ||
समन्ताद्योजनशतं विषयं चास्य दुर्मतेः । धक्ष्यते पांसुवर्षेण महता पाकशासनः ।। ७.८१.८ ।।
samantādyojanaśataṃ viṣayaṃ cāsya durmateḥ | dhakṣyate pāṃsuvarṣeṇa mahatā pākaśāsanaḥ || 7.81.8 ||
सर्वसत्वानि यानीह स्थावराणि चराणि च । महता पांसुवर्षेण विलयं सर्वतो ऽगमन् ।। ७.८१.९ ।।
sarvasatvāni yānīha sthāvarāṇi carāṇi ca | mahatā pāṃsuvarṣeṇa vilayaṃ sarvato 'gaman || 7.81.9 ||
दण्डस्य विषयो यावत्तावत्सर्वसमुच्छ्रयम् । पांसुवर्षमिवालक्ष्यं सप्तरात्रं भविष्यति ।। ७.८१.१० ।।
daṇḍasya viṣayo yāvattāvatsarvasamucchrayam | pāṃsuvarṣamivālakṣyaṃ saptarātraṃ bhaviṣyati || 7.81.10 ||
इत्युक्त्वा क्रोधताम्राक्षस्तदाश्रमनिवासिनम् । जनं जनपदान्तेषु स्थीयतामिति चाब्रवीत् ।। ७.८१.११ ।।
ityuktvā krodhatāmrākṣastadāśramanivāsinam | janaṃ janapadānteṣu sthīyatāmiti cābravīt || 7.81.11 ||
श्रुत्वा तूशनसो वाक्यं सो ऽ ऽश्रमावसथो जनः । निष्क्रान्तो विषयात्तस्मात्स्थानं चक्रे ऽथ बाह्यतः ।। ७.८१.१२ ।।
śrutvā tūśanaso vākyaṃ so ' 'śramāvasatho janaḥ | niṣkrānto viṣayāttasmātsthānaṃ cakre 'tha bāhyataḥ || 7.81.12 ||
स तथोक्त्वा मुनिजनमरजामिदमब्रवीत् । इहैव वस दुर्मेधे आश्रमे सुसमाहिता ।। ७.८१.१३ ।।
sa tathoktvā munijanamarajāmidamabravīt | ihaiva vasa durmedhe āśrame susamāhitā || 7.81.13 ||
इदं योजनपर्यन्तं सरः सुरुचिरप्रभम् । अरजे विज्वरा भुङ्क्ष्व कालश्चात्र प्रतीक्ष्यताम् ।। ७.८१.१४ ।।
idaṃ yojanaparyantaṃ saraḥ suruciraprabham | araje vijvarā bhuṅkṣva kālaścātra pratīkṣyatām || 7.81.14 ||
त्वत्समीपे च ये सत्त्वा वासमेष्यन्ति तां निशाम् । अवध्याः पांसुवर्षेण ते भविष्यन्ति नित्यदा ।। ७.८१.१५ ।।
tvatsamīpe ca ye sattvā vāsameṣyanti tāṃ niśām | avadhyāḥ pāṃsuvarṣeṇa te bhaviṣyanti nityadā || 7.81.15 ||
श्रुत्वा नियोगं ब्रह्मर्षेः सा ऽरजा भार्गवी तदा । तथेति पितरं प्राह भार्गवं भृशदुःखिता । इत्युक्त्वा भार्गवो वासमन्यत्र समकारयत् ।। ७.८१.१६ ।।
śrutvā niyogaṃ brahmarṣeḥ sā 'rajā bhārgavī tadā | tatheti pitaraṃ prāha bhārgavaṃ bhṛśaduḥkhitā | ityuktvā bhārgavo vāsamanyatra samakārayat || 7.81.16 ||
तच्च राज्यं नरेन्द्रस्य सभृत्यबलवाहनम् । सप्ताहाद्भस्मसाद्भूतं यथोक्तं ब्रह्मवादिना ।। ७.८१.१७ ।।
tacca rājyaṃ narendrasya sabhṛtyabalavāhanam | saptāhādbhasmasādbhūtaṃ yathoktaṃ brahmavādinā || 7.81.17 ||
तस्यासौ दण्डविषयो विन्ध्यशैवलयोर्नृप । शप्तो ब्रह्मर्षिणा तेन वैधर्म्ये सहिते कृते ।। ७.८१.१८ ।।
tasyāsau daṇḍaviṣayo vindhyaśaivalayornṛpa | śapto brahmarṣiṇā tena vaidharmye sahite kṛte || 7.81.18 ||
ततः प्रभृति काकुत्स्थ दण्डकारण्यमुच्यते । तपस्विनः स्थिता ह्यत्र जनस्थानमतो ऽभवत् ।। ७.८१.१९ ।।
tataḥ prabhṛti kākutstha daṇḍakāraṇyamucyate | tapasvinaḥ sthitā hyatra janasthānamato 'bhavat || 7.81.19 ||
एतत्ते सर्वमाख्यातं यन्मां पृच्छसि राघव । सन्ध्यामुपासितुं वीर समयो ह्यतिवर्तते ।। ७.८१.२० ।।
etatte sarvamākhyātaṃ yanmāṃ pṛcchasi rāghava | sandhyāmupāsituṃ vīra samayo hyativartate || 7.81.20 ||
एते महर्षयः सर्वे पूर्णकुम्भाः समन्ततः । कृतोदका नरव्याघ्र आदित्यं पर्युपासते ।। ७.८१.२१ ।।
ete maharṣayaḥ sarve pūrṇakumbhāḥ samantataḥ | kṛtodakā naravyāghra ādityaṃ paryupāsate || 7.81.21 ||
स तैर्ब्राह्मणमभ्यस्तं सहितैर्ब्रह्मवित्तमैः । रविरस्तं गतो राम गच्छोदकमुपस्पृश ।। ७.८१.२२ ।।
sa tairbrāhmaṇamabhyastaṃ sahitairbrahmavittamaiḥ | ravirastaṃ gato rāma gacchodakamupaspṛśa || 7.81.22 ||
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीये आदिकाव्ये श्रीमदुत्तरकाण्डे एकाशीतितमः सर्गः ।। ८१ ।।
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīye ādikāvye śrīmaduttarakāṇḍe ekāśītitamaḥ sargaḥ || 81 ||