Rudra Samhita - Sati Khanda

Adhyaya - 17

Sati granted the boon

ॐ श्री परमात्मने नमः

This overlay will guide you through the buttons:

संस्कृत्म
A English
ब्रह्मोवाच ।।
इत्युक्त्वा सर्वदेवैश्च कृता शंभोर्नुतिः परा ।। शिवाच्च सा वरं प्राप्ता शृणु ह्यादरतो मुने ।। १ ।।
ityuktvā sarvadevaiśca kṛtā śaṃbhornutiḥ parā || śivācca sā varaṃ prāptā śṛṇu hyādarato mune || 1 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   1

अथो सती पुनः शुक्लपक्षेऽष्टम्यामुपोषिता ।। आश्विने मासि सर्वेशं पूजयामास भक्तितः ।। २।।
atho satī punaḥ śuklapakṣe'ṣṭamyāmupoṣitā || āśvine māsi sarveśaṃ pūjayāmāsa bhaktitaḥ || 2||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   2

इति नंदाव्रते पूर्णे नवम्यां दिनभागतः ।। तस्यास्तु ध्यानमग्नायाः प्रत्यक्षमभवद्धरः ।। ३ ।।
iti naṃdāvrate pūrṇe navamyāṃ dinabhāgataḥ || tasyāstu dhyānamagnāyāḥ pratyakṣamabhavaddharaḥ || 3 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   3

सर्वाङ्गसुन्दरो गौरः पंचवक्त्रस्त्रिलोचनः।। चंद्रभालः प्रसन्नात्मा शितिकंठश्चतुर्भुज ।। ४ ।।
sarvāṅgasundaro gauraḥ paṃcavaktrastrilocanaḥ|| caṃdrabhālaḥ prasannātmā śitikaṃṭhaścaturbhuja || 4 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   4

त्रिशूलब्रह्मकवराभयधृग्भस्मभास्वरः ।। स्वर्धुन्या विलसच्छीर्षस्सकलाङ्गमनोहरः ।। ५ ।।
triśūlabrahmakavarābhayadhṛgbhasmabhāsvaraḥ || svardhunyā vilasacchīrṣassakalāṅgamanoharaḥ || 5 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   5

महालावण्यधामा च कोटिचन्द्रसमाननः ।। कोटिस्मरसमाकांतिस्सर्वथा स्त्रीप्रियाकृतिः ।। ६ ।।
mahālāvaṇyadhāmā ca koṭicandrasamānanaḥ || koṭismarasamākāṃtissarvathā strīpriyākṛtiḥ || 6 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   6

प्रत्यक्षतो हरं वीक्ष्य सती सेदृविधं प्रभुम् ।। ववन्दे चरणौ तस्य सुलज्जावनतानना ।। ७ ।।
pratyakṣato haraṃ vīkṣya satī sedṛvidhaṃ prabhum || vavande caraṇau tasya sulajjāvanatānanā || 7 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   7

अथ प्राह महादेवस्सतीं सद्व्रतधारिणीम् ।। तामिच्छन्नपि भार्यार्थं तपश्चर्याफलप्रदः ।। ८ ।।
atha prāha mahādevassatīṃ sadvratadhāriṇīm || tāmicchannapi bhāryārthaṃ tapaścaryāphalapradaḥ || 8 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   8

महादेव उवाच ।।
दक्षनंदिनि प्रीतोस्मि व्रतेनानेन सुव्रते ।। वरं वरय संदास्ये यत्तवाभिमतं भवेत् ।। ९ ।।
dakṣanaṃdini prītosmi vratenānena suvrate || varaṃ varaya saṃdāsye yattavābhimataṃ bhavet || 9 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   9

ब्रह्मोवाच ।।
जानन्नपीह तद्भावं महादेवो जगत्पतिः।। जगौ वरं वृणीष्वेति तद्वाक्यश्रवणेच्छया ।। 2.2.17.१० ।।
jānannapīha tadbhāvaṃ mahādevo jagatpatiḥ|| jagau varaṃ vṛṇīṣveti tadvākyaśravaṇecchayā || 2.2.17.10 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   10

सापि त्रपावशा युक्ता वक्तुं नो हृदि यत्स्थितम् ।। शशाक सा त्वभीष्टं यत्तल्लज्जाच्छादितं पुनः ।। ११।।
sāpi trapāvaśā yuktā vaktuṃ no hṛdi yatsthitam || śaśāka sā tvabhīṣṭaṃ yattallajjācchāditaṃ punaḥ || 11||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   11

प्रेममग्नाऽभवत्साति श्रुत्वा शिववचः प्रियम् ।। तज्ज्ञात्वा सुप्रसन्नोभूच्छंकरो भक्तवत्सलः ।। १२ ।।
premamagnā'bhavatsāti śrutvā śivavacaḥ priyam || tajjñātvā suprasannobhūcchaṃkaro bhaktavatsalaḥ || 12 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   12

वरं ब्रूहि वरं ब्रूहि प्राहेति स पुनर्द्रुतम् ।। सतीभक्तिवशश्शंभुरंतर्यामी सतां गतिः ।। १३।।
varaṃ brūhi varaṃ brūhi prāheti sa punardrutam || satībhaktivaśaśśaṃbhuraṃtaryāmī satāṃ gatiḥ || 13||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   13

अथ त्रपां स्वां संधाय यदा प्राह हरं सती ।। यथेष्टं देहि वरद वरमित्यनिवारकम् ।। १४ ।।
atha trapāṃ svāṃ saṃdhāya yadā prāha haraṃ satī || yatheṣṭaṃ dehi varada varamityanivārakam || 14 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   14

तदा वाक्यस्यावसानमनवेक्ष्य वृषध्वजः ।। भव त्वं मम भार्येति प्राह तां भक्तवत्सलः ।। १५।।
tadā vākyasyāvasānamanavekṣya vṛṣadhvajaḥ || bhava tvaṃ mama bhāryeti prāha tāṃ bhaktavatsalaḥ || 15||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   15

एतच्छ्रुत्वा वचस्तस्य साभीष्टफल भावनम् ।। तूष्णीं तस्थौ प्रमुदिता वरं प्राप्य मनोगतम् ।। १६ ।।
etacchrutvā vacastasya sābhīṣṭaphala bhāvanam || tūṣṇīṃ tasthau pramuditā varaṃ prāpya manogatam || 16 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   16

सकामस्य हरस्याग्रे स्थिता सा चारुहासिनी ।। अकरोन्निजभावांश्च हावान्कामविवर्द्धनान् ।। १७ ।।
sakāmasya harasyāgre sthitā sā cāruhāsinī || akaronnijabhāvāṃśca hāvānkāmavivarddhanān || 17 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   17

ततो भावान्समादाय शृंगाराख्यो रसस्तदा ।। तयोश्चित्ते विवेशाशु कला हावा यथोदितम् ।। १८ ।।
tato bhāvānsamādāya śṛṃgārākhyo rasastadā || tayościtte viveśāśu kalā hāvā yathoditam || 18 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   18

तत्प्रवेशात्तु देवर्षे लोकलीलानुसारिणोः ।। काप्यभिख्या तयोरासीच्चित्रा चन्द्रमसोर्यथा ।। १९ ।।
tatpraveśāttu devarṣe lokalīlānusāriṇoḥ || kāpyabhikhyā tayorāsīccitrā candramasoryathā || 19 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   19

रेजे सती हरं प्राप्य स्निग्धभिन्नांजनप्रभा ।। चन्द्राभ्याशेऽभ्रलेखेव स्फटिकोज्ज्वलवर्ष्मणः ।। 2.2.17.२०।।
reje satī haraṃ prāpya snigdhabhinnāṃjanaprabhā || candrābhyāśe'bhralekheva sphaṭikojjvalavarṣmaṇaḥ || 2.2.17.20||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   20

अथ सा तमुवाचेदं हरं दाक्षायणी मुहुः ।। सुप्रसन्ना करौ बद्ध्वा नतका भक्तवत्सलम् ।। २१ ।।
atha sā tamuvācedaṃ haraṃ dākṣāyaṇī muhuḥ || suprasannā karau baddhvā natakā bhaktavatsalam || 21 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   21

सत्युवाच ।।
देवदेव महादेव विवाह विधिना प्रभौ ।। पितुर्मे गोचरीकृत्य मां गृहाण जगत्पते ।। २२ ।।
devadeva mahādeva vivāha vidhinā prabhau || piturme gocarīkṛtya māṃ gṛhāṇa jagatpate || 22 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   22

।। ब्रह्मोवाच ।।
एवं सतीवचः श्रुत्वा महेशो भक्तवत्सलः ।। तथास्त्विति वचः प्राह निरीक्ष्य प्रेमतश्च ताम् ।। २३ ।।
evaṃ satīvacaḥ śrutvā maheśo bhaktavatsalaḥ || tathāstviti vacaḥ prāha nirīkṣya premataśca tām || 23 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   23

दाक्षायण्यपि तं नत्वा शंभुं विज्ञाप्य भक्तितः ।। प्राप्ताज्ञा मातुरभ्याशमगान्मोहमुदान्विता ।। २४ ।।
dākṣāyaṇyapi taṃ natvā śaṃbhuṃ vijñāpya bhaktitaḥ || prāptājñā māturabhyāśamagānmohamudānvitā || 24 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   24

हरोपि हिमवत्प्रस्थं प्रविश्य च निजाश्रमम् ।। दाक्षायणीवियोगाद्वै कृच्छ्रध्यानपरोऽभवत् ।। २५।।
haropi himavatprasthaṃ praviśya ca nijāśramam || dākṣāyaṇīviyogādvai kṛcchradhyānaparo'bhavat || 25||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   25

समाधाय मनः शंभुर्लौकिकीं गतिमाश्रितः ।। चिंतयामास देवर्षे मनसा मां वृषध्वजः ।। २६ ।।
samādhāya manaḥ śaṃbhurlaukikīṃ gatimāśritaḥ || ciṃtayāmāsa devarṣe manasā māṃ vṛṣadhvajaḥ || 26 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   26

ततस्संचिंत्यमानोहं महेशेन त्रिशूल्रिना ।। पुरस्तात्प्राविशं तूर्णं हरसिद्धिप्रचोदितः ।। २७ ।।
tatassaṃciṃtyamānohaṃ maheśena triśūlrinā || purastātprāviśaṃ tūrṇaṃ harasiddhipracoditaḥ || 27 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   27

यत्रासौ हिमवत्प्रस्थे तद्वियोगी हरः स्थितः ।। सरस्वतीयुतस्तात तत्रैव समुपस्थितः ।। २८ ।।
yatrāsau himavatprasthe tadviyogī haraḥ sthitaḥ || sarasvatīyutastāta tatraiva samupasthitaḥ || 28 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   28

सरस्वतीयुतं मां च देवर्षे वीक्ष्य स प्रभुः ।। उत्सुकः प्रेमबद्धश्च सत्या शंभुरुवाच ह ।। २९।।
sarasvatīyutaṃ māṃ ca devarṣe vīkṣya sa prabhuḥ || utsukaḥ premabaddhaśca satyā śaṃbhuruvāca ha || 29||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   29

शंभुरुवाच ।।
अहं ब्रह्मन्स्वार्थपरः परिग्रहकृतौ च यत् ।। तदा स्वत्वमिवस्वार्थे प्रतिभाति ममाधुना ।। 2.2.17.३०।।
ahaṃ brahmansvārthaparaḥ parigrahakṛtau ca yat || tadā svatvamivasvārthe pratibhāti mamādhunā || 2.2.17.30||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   30

अहमाराधितस्सत्याद्दाक्षायण्याथ भक्तितः ।। तस्यै वरो मया दत्तो नंदाव्रतप्रभावतः ।। ३१।।
ahamārādhitassatyāddākṣāyaṇyātha bhaktitaḥ || tasyai varo mayā datto naṃdāvrataprabhāvataḥ || 31||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   31

भर्ता भवेति च तया मत्तो ब्रह्मन् वरो वृतः ।। मम भार्या भवेत्युक्तं मया तुष्टेन सर्वथा ।। ३२।।
bhartā bhaveti ca tayā matto brahman varo vṛtaḥ || mama bhāryā bhavetyuktaṃ mayā tuṣṭena sarvathā || 32||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   32

अथावदत्तदा मां सा सती दाक्षायणी त्विति ।। पितुर्मे गोचरीकृत्य मां गृहाण जगत्पते ।। ३३।।
athāvadattadā māṃ sā satī dākṣāyaṇī tviti || piturme gocarīkṛtya māṃ gṛhāṇa jagatpate || 33||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   33

तदप्यंगीकृतं ब्रह्मन्मया तद्भक्ति तुष्टितः ।। सा गता भवनं मातुरहमत्रागतो विधे ।। ३४।।
tadapyaṃgīkṛtaṃ brahmanmayā tadbhakti tuṣṭitaḥ || sā gatā bhavanaṃ māturahamatrāgato vidhe || 34||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   34

तस्मात्त्वं गच्छ भवनं दक्षस्य मम शासनात् ।। तां दक्षोपि यथा कन्यां दद्यान्मेऽरं तथा वद ।। ३५ ।।
tasmāttvaṃ gaccha bhavanaṃ dakṣasya mama śāsanāt || tāṃ dakṣopi yathā kanyāṃ dadyānme'raṃ tathā vada || 35 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   35

सतीवियोगभंगस्स्याद्यथा मे त्वं तथा कुरु ।। समाश्वासय तं दक्षं सर्वविद्याविशारदः ।। ३६ ।।
satīviyogabhaṃgassyādyathā me tvaṃ tathā kuru || samāśvāsaya taṃ dakṣaṃ sarvavidyāviśāradaḥ || 36 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   36

।। ब्रह्मोवाच ।।
इत्युदीर्य महादेवस्सकाशे मे प्रजापतेः ।। सरस्वतीं विलोक्याशु वियोगवशगोभवत् ।। ३७।।
ityudīrya mahādevassakāśe me prajāpateḥ || sarasvatīṃ vilokyāśu viyogavaśagobhavat || 37||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   37

तेनाहमपि चाज्ञप्तः कृतकृत्यो मुदान्वितः ।। प्रावोचं चेति जगतां नाथं तं भक्तवत्सलम् ।। ३८।।
tenāhamapi cājñaptaḥ kṛtakṛtyo mudānvitaḥ || prāvocaṃ ceti jagatāṃ nāthaṃ taṃ bhaktavatsalam || 38||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   38

।। ब्रह्मोवाच ।।
यदात्थ भगवञ्शम्भो तद्विचार्य सुनिश्चितम् ।। देवानां मुख्यस्स्वार्थो हि ममापि वृषभध्वज।। ३९।।
yadāttha bhagavañśambho tadvicārya suniścitam || devānāṃ mukhyassvārtho hi mamāpi vṛṣabhadhvaja|| 39||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   39

दक्षस्तुभ्यं सुतां स्वां च स्वयमेव प्रदास्यति ।। अहं चापि वदिष्यामि त्वद्वाक्यं तत्समक्षतः ।। 2.2.17.४० ।।
dakṣastubhyaṃ sutāṃ svāṃ ca svayameva pradāsyati || ahaṃ cāpi vadiṣyāmi tvadvākyaṃ tatsamakṣataḥ || 2.2.17.40 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   40

ब्रह्मोवाच ।।
इत्युदीर्य्य महादेवमहं सर्वेश्वरं प्रभुम् ।। अगमं दक्षनिलयं स्यंदनेनातिवेगिना ।। ४१।।
ityudīryya mahādevamahaṃ sarveśvaraṃ prabhum || agamaṃ dakṣanilayaṃ syaṃdanenātiveginā || 41||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   41

।। नारद उवाच ।।
विधे प्राज्ञ महाभाग वद नो वदतां वर ।। सत्यै गृहागतायै स दक्षः किमकरोत्ततः ।। ४२ ।।
vidhe prājña mahābhāga vada no vadatāṃ vara || satyai gṛhāgatāyai sa dakṣaḥ kimakarottataḥ || 42 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   42

ब्रह्मोवाच ।।
तपस्तप्त्वा वरं प्राप्य मनोभिलषितं सती ।। गृहं गत्वा पितुर्मातुः प्रणाममकरोत्तदा ।। ४३।।
tapastaptvā varaṃ prāpya manobhilaṣitaṃ satī || gṛhaṃ gatvā piturmātuḥ praṇāmamakarottadā || 43||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   43

मात्रे पित्रेऽथ तत्सर्वं समाचख्यौ महेश्वरात् ।। वरप्राप्तिः स्वसख्या वै सत्यास्तुष्टस्तु भक्तितः ।। ४४ ।।
mātre pitre'tha tatsarvaṃ samācakhyau maheśvarāt || varaprāptiḥ svasakhyā vai satyāstuṣṭastu bhaktitaḥ || 44 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   44

माता पिता च वृत्तांतं सर्वं श्रुत्वा सखीमुखात् ।। आनन्दं परमं लेभे चक्रे च परमोत्सवम् ।। ४५।।
mātā pitā ca vṛttāṃtaṃ sarvaṃ śrutvā sakhīmukhāt || ānandaṃ paramaṃ lebhe cakre ca paramotsavam || 45||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   45

द्रव्यं ददौ द्विजातिभ्यो यथाभीष्टमुदारधीः।। अन्येभ्यश्चांधदीनेभ्यो वीरिणी च महामनाः ।। ४६।।
dravyaṃ dadau dvijātibhyo yathābhīṣṭamudāradhīḥ|| anyebhyaścāṃdhadīnebhyo vīriṇī ca mahāmanāḥ || 46||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   46

वीरिणी तां समालिंग्य स्वसुतां प्रीतिवर्द्धिनीम् ।। मूर्ध्न्युपाघ्राय मुदिता प्रशशंस मुहुर्मुहुः ।। ४७।।
vīriṇī tāṃ samāliṃgya svasutāṃ prītivarddhinīm || mūrdhnyupāghrāya muditā praśaśaṃsa muhurmuhuḥ || 47||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   47

अथ दक्षः कियत्काले व्यतीते धर्मवित्तमः ।। चिंतयामास देयेयं स्वसुता शम्भवे कथम् ।। ४८ ।।
atha dakṣaḥ kiyatkāle vyatīte dharmavittamaḥ || ciṃtayāmāsa deyeyaṃ svasutā śambhave katham || 48 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   48

आगतोपि महादेवः प्रसन्नस्स जगाम ह ।। पुनरेव कथं सोपि सुतार्थेऽत्रागमिष्यति ।। ४९ ।।
āgatopi mahādevaḥ prasannassa jagāma ha || punareva kathaṃ sopi sutārthe'trāgamiṣyati || 49 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   49

प्रास्थाप्योथ मया कश्चिच्छंभोर्निकटमंजसा ।। नैतद्योग्यं निगृह्णीयाद्यद्येवं विफलार्दना ।। 2.2.17.५० ।।
prāsthāpyotha mayā kaścicchaṃbhornikaṭamaṃjasā || naitadyogyaṃ nigṛhṇīyādyadyevaṃ viphalārdanā || 2.2.17.50 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   50

अथवा पूजयिष्यामि तमेव वृषभध्वजम्।। मदीयतनया भक्त्या स्वयमेव यथा भवेत्।। ५१।।
athavā pūjayiṣyāmi tameva vṛṣabhadhvajam|| madīyatanayā bhaktyā svayameva yathā bhavet|| 51||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   51

तथैव पूजितस्सोपि वांछत्यार्यप्रयत्नतः।। शंभुर्भवतु मद्भर्त्तेत्येवं दत्तवरेणतत्।। ५२।।
tathaiva pūjitassopi vāṃchatyāryaprayatnataḥ|| śaṃbhurbhavatu madbharttetyevaṃ dattavareṇatat|| 52||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   52

इति चिंतयतस्तस्य दक्षस्य पुरतोऽन्वहम्।। उपस्थितोहं सहसा सरस्वत्यन्वितस्तदा।५३।।
iti ciṃtayatastasya dakṣasya purato'nvaham|| upasthitohaṃ sahasā sarasvatyanvitastadā|53||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   53

मां दृष्ट्वा पितरं दक्षः प्रणम्यावनतः स्थितः ।। आसनं च ददौ मह्यं स्वभवाय यथोचितम् ।। ५४।।
māṃ dṛṣṭvā pitaraṃ dakṣaḥ praṇamyāvanataḥ sthitaḥ || āsanaṃ ca dadau mahyaṃ svabhavāya yathocitam || 54||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   54

ततो मां सर्वलोकेशं तत्रागमन कारणम् ।। दक्षः पप्रच्छ स क्षिप्रं चिंताविष्टोपि हर्षितः ।। ५५।।
tato māṃ sarvalokeśaṃ tatrāgamana kāraṇam || dakṣaḥ papraccha sa kṣipraṃ ciṃtāviṣṭopi harṣitaḥ || 55||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   55

दक्ष उवाच ।।
तवात्रागमने हेतुः कः प्रवेशे स सृष्टिकृत् ।। ममोपरि सुप्रसादं कृत्वाचक्ष्व जगद्गुरो ।। ५६।।
tavātrāgamane hetuḥ kaḥ praveśe sa sṛṣṭikṛt || mamopari suprasādaṃ kṛtvācakṣva jagadguro || 56||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   56

पुत्रस्नेहात्कार्यवशादथ वा लोककारक।। ममाश्रमं समायातो हृष्टस्य तव दर्शनात्।। ५७।।
putrasnehātkāryavaśādatha vā lokakāraka|| mamāśramaṃ samāyāto hṛṣṭasya tava darśanāt|| 57||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   57

ब्रह्मोवाच ।।
इति पृष्टस्स्वपुत्रेण दक्षेण मुनिसत्तम ।। विहसन्नब्रुवं वाक्यं मोदयंस्तं प्रजापतिम् ।। ५८ ।।
iti pṛṣṭassvaputreṇa dakṣeṇa munisattama || vihasannabruvaṃ vākyaṃ modayaṃstaṃ prajāpatim || 58 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   58

ब्रह्मोवाच ।।
शृणु दक्ष यदर्थं त्वत्समीपमहमागतः ।। त्वत्तोकस्य हितं मेपि भवतोपि तदीप्सितम् ।। ५९ ।।
śṛṇu dakṣa yadarthaṃ tvatsamīpamahamāgataḥ || tvattokasya hitaṃ mepi bhavatopi tadīpsitam || 59 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   59

तव पुत्री समाराध्य महादेवं जगत्पतिम् ।। यो वरः प्रार्थितस्तस्य समयोयमुपागतः ।। 2.2.17.६० ।।
tava putrī samārādhya mahādevaṃ jagatpatim || yo varaḥ prārthitastasya samayoyamupāgataḥ || 2.2.17.60 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   60

शंभुना तव पुत्र्यर्थं त्वत्सकाशमहं धुवम् ।। प्रस्थापितोस्मि यत्कृत्यं श्रेय स्तदवधारय ।। ६१ ।।
śaṃbhunā tava putryarthaṃ tvatsakāśamahaṃ dhuvam || prasthāpitosmi yatkṛtyaṃ śreya stadavadhāraya || 61 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   61

वरं दत्त्वा गतो रुद्रस्तावत्प्रभृति शंकरः ।। त्वत्सुताया वियोगेन न शर्म लभतेंजसा ।। ६२ ।।
varaṃ dattvā gato rudrastāvatprabhṛti śaṃkaraḥ || tvatsutāyā viyogena na śarma labhateṃjasā || 62 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   62

अलब्धच्छिद्रमदनो जिगाय गिरिशं न यम् ।। सर्वैः पुष्पमयैर्बाणैर्यत्नं कृत्वापि भूरिशः ।। ६३ ।।
alabdhacchidramadano jigāya giriśaṃ na yam || sarvaiḥ puṣpamayairbāṇairyatnaṃ kṛtvāpi bhūriśaḥ || 63 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   63

स कामबाणविद्धोपि परित्यज्यात्म चिंतनम् ।। सतीं विचिंतयन्नास्ते व्याकुलः प्राकृतो यथा ।। ६४ ।।
sa kāmabāṇaviddhopi parityajyātma ciṃtanam || satīṃ viciṃtayannāste vyākulaḥ prākṛto yathā || 64 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   64

विस्मृत्य प्रश्रुतां वाणीं गणाग्रे विप्रयोगतः ।। क्व सतीत्येवमभितो भाषते निकृतावपि ।। ६५ ।।
vismṛtya praśrutāṃ vāṇīṃ gaṇāgre viprayogataḥ || kva satītyevamabhito bhāṣate nikṛtāvapi || 65 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   65

मया यद्वांछितं पूर्वं त्वया च मदनेन च ।। मरीच्याद्यैमुनिवरैस्तत्सिद्धमधुना सुत ।। ६६ ।।
mayā yadvāṃchitaṃ pūrvaṃ tvayā ca madanena ca || marīcyādyaimunivaraistatsiddhamadhunā suta || 66 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   66

त्वत्पुत्र्याराधितश्शंभुस्सोपि तस्या विचिंतनात् ।। अनुशोधयितुं प्रेप्सुर्वर्त्तते हिमवद्गिरौ ।। ६७ ।।
tvatputryārādhitaśśaṃbhussopi tasyā viciṃtanāt || anuśodhayituṃ prepsurvarttate himavadgirau || 67 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   67

यथा नानाविधैर्भावैस्सत्त्वात्तेन व्रतेन च ।। शंभुराराधितस्तेन तथैवाराध्यते सती ।। ६८।।
yathā nānāvidhairbhāvaissattvāttena vratena ca || śaṃbhurārādhitastena tathaivārādhyate satī || 68||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   68

तस्मात्तु दक्षतनयां शंभ्वर्थं परिकल्पिताम् ।। तस्मै देह्यविलंबेन कृता ते कृतकृत्यता ।। ६९ ।।
tasmāttu dakṣatanayāṃ śaṃbhvarthaṃ parikalpitām || tasmai dehyavilaṃbena kṛtā te kṛtakṛtyatā || 69 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   69

अहं तमानयिष्यामि नारदेन त्वदालयम् ।। तस्मै त्वमेनां संयच्छ तदर्थे परिकल्पिताम् ।। 2.2.17.७० ।।
ahaṃ tamānayiṣyāmi nāradena tvadālayam || tasmai tvamenāṃ saṃyaccha tadarthe parikalpitām || 2.2.17.70 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   70

ब्रह्मोवाच ।।
श्रुत्वा मम वचश्चेति स मे पुत्रोतिहर्षितः ।। एवमेवेतिमां दक्ष उवाच परिहर्षितः ।। ७१ ।।
śrutvā mama vacaśceti sa me putrotiharṣitaḥ || evamevetimāṃ dakṣa uvāca pariharṣitaḥ || 71 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   71

ततस्सोहं मुने तत्रागममत्यंतहर्षितः ।। उत्सुको लोकनिरतो गिरिशो यत्र संस्थितः ।। ७२ ।।
tatassohaṃ mune tatrāgamamatyaṃtaharṣitaḥ || utsuko lokanirato giriśo yatra saṃsthitaḥ || 72 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   72

गते नारद दक्षोपि सदार तनयो ह्यपि ।। अभवत्पूर्णकामस्तु पीयूषैरिव पूरितः ।। ७३ ।। ।।
gate nārada dakṣopi sadāra tanayo hyapi || abhavatpūrṇakāmastu pīyūṣairiva pūritaḥ || 73 || ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   73

इति श्रीशैवे महापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां द्वितीये सतीखंडे सतीवरलाभो नाम सप्तदशोऽध्यायः ।। १७ ।।
iti śrīśaive mahāpurāṇe dvitīyāyāṃ rudrasaṃhitāyāṃ dvitīye satīkhaṃḍe satīvaralābho nāma saptadaśo'dhyāyaḥ || 17 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   74

ब्रह्मोवाच ।।
इत्युक्त्वा सर्वदेवैश्च कृता शंभोर्नुतिः परा ।। शिवाच्च सा वरं प्राप्ता शृणु ह्यादरतो मुने ।। १ ।।
ityuktvā sarvadevaiśca kṛtā śaṃbhornutiḥ parā || śivācca sā varaṃ prāptā śṛṇu hyādarato mune || 1 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   1

अथो सती पुनः शुक्लपक्षेऽष्टम्यामुपोषिता ।। आश्विने मासि सर्वेशं पूजयामास भक्तितः ।। २।।
atho satī punaḥ śuklapakṣe'ṣṭamyāmupoṣitā || āśvine māsi sarveśaṃ pūjayāmāsa bhaktitaḥ || 2||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   2

इति नंदाव्रते पूर्णे नवम्यां दिनभागतः ।। तस्यास्तु ध्यानमग्नायाः प्रत्यक्षमभवद्धरः ।। ३ ।।
iti naṃdāvrate pūrṇe navamyāṃ dinabhāgataḥ || tasyāstu dhyānamagnāyāḥ pratyakṣamabhavaddharaḥ || 3 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   3

सर्वाङ्गसुन्दरो गौरः पंचवक्त्रस्त्रिलोचनः।। चंद्रभालः प्रसन्नात्मा शितिकंठश्चतुर्भुज ।। ४ ।।
sarvāṅgasundaro gauraḥ paṃcavaktrastrilocanaḥ|| caṃdrabhālaḥ prasannātmā śitikaṃṭhaścaturbhuja || 4 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   4

त्रिशूलब्रह्मकवराभयधृग्भस्मभास्वरः ।। स्वर्धुन्या विलसच्छीर्षस्सकलाङ्गमनोहरः ।। ५ ।।
triśūlabrahmakavarābhayadhṛgbhasmabhāsvaraḥ || svardhunyā vilasacchīrṣassakalāṅgamanoharaḥ || 5 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   5

महालावण्यधामा च कोटिचन्द्रसमाननः ।। कोटिस्मरसमाकांतिस्सर्वथा स्त्रीप्रियाकृतिः ।। ६ ।।
mahālāvaṇyadhāmā ca koṭicandrasamānanaḥ || koṭismarasamākāṃtissarvathā strīpriyākṛtiḥ || 6 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   6

प्रत्यक्षतो हरं वीक्ष्य सती सेदृविधं प्रभुम् ।। ववन्दे चरणौ तस्य सुलज्जावनतानना ।। ७ ।।
pratyakṣato haraṃ vīkṣya satī sedṛvidhaṃ prabhum || vavande caraṇau tasya sulajjāvanatānanā || 7 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   7

अथ प्राह महादेवस्सतीं सद्व्रतधारिणीम् ।। तामिच्छन्नपि भार्यार्थं तपश्चर्याफलप्रदः ।। ८ ।।
atha prāha mahādevassatīṃ sadvratadhāriṇīm || tāmicchannapi bhāryārthaṃ tapaścaryāphalapradaḥ || 8 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   8

महादेव उवाच ।।
दक्षनंदिनि प्रीतोस्मि व्रतेनानेन सुव्रते ।। वरं वरय संदास्ये यत्तवाभिमतं भवेत् ।। ९ ।।
dakṣanaṃdini prītosmi vratenānena suvrate || varaṃ varaya saṃdāsye yattavābhimataṃ bhavet || 9 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   9

ब्रह्मोवाच ।।
जानन्नपीह तद्भावं महादेवो जगत्पतिः।। जगौ वरं वृणीष्वेति तद्वाक्यश्रवणेच्छया ।। 2.2.17.१० ।।
jānannapīha tadbhāvaṃ mahādevo jagatpatiḥ|| jagau varaṃ vṛṇīṣveti tadvākyaśravaṇecchayā || 2.2.17.10 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   10

सापि त्रपावशा युक्ता वक्तुं नो हृदि यत्स्थितम् ।। शशाक सा त्वभीष्टं यत्तल्लज्जाच्छादितं पुनः ।। ११।।
sāpi trapāvaśā yuktā vaktuṃ no hṛdi yatsthitam || śaśāka sā tvabhīṣṭaṃ yattallajjācchāditaṃ punaḥ || 11||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   11

प्रेममग्नाऽभवत्साति श्रुत्वा शिववचः प्रियम् ।। तज्ज्ञात्वा सुप्रसन्नोभूच्छंकरो भक्तवत्सलः ।। १२ ।।
premamagnā'bhavatsāti śrutvā śivavacaḥ priyam || tajjñātvā suprasannobhūcchaṃkaro bhaktavatsalaḥ || 12 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   12

वरं ब्रूहि वरं ब्रूहि प्राहेति स पुनर्द्रुतम् ।। सतीभक्तिवशश्शंभुरंतर्यामी सतां गतिः ।। १३।।
varaṃ brūhi varaṃ brūhi prāheti sa punardrutam || satībhaktivaśaśśaṃbhuraṃtaryāmī satāṃ gatiḥ || 13||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   13

अथ त्रपां स्वां संधाय यदा प्राह हरं सती ।। यथेष्टं देहि वरद वरमित्यनिवारकम् ।। १४ ।।
atha trapāṃ svāṃ saṃdhāya yadā prāha haraṃ satī || yatheṣṭaṃ dehi varada varamityanivārakam || 14 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   14

तदा वाक्यस्यावसानमनवेक्ष्य वृषध्वजः ।। भव त्वं मम भार्येति प्राह तां भक्तवत्सलः ।। १५।।
tadā vākyasyāvasānamanavekṣya vṛṣadhvajaḥ || bhava tvaṃ mama bhāryeti prāha tāṃ bhaktavatsalaḥ || 15||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   15

एतच्छ्रुत्वा वचस्तस्य साभीष्टफल भावनम् ।। तूष्णीं तस्थौ प्रमुदिता वरं प्राप्य मनोगतम् ।। १६ ।।
etacchrutvā vacastasya sābhīṣṭaphala bhāvanam || tūṣṇīṃ tasthau pramuditā varaṃ prāpya manogatam || 16 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   16

सकामस्य हरस्याग्रे स्थिता सा चारुहासिनी ।। अकरोन्निजभावांश्च हावान्कामविवर्द्धनान् ।। १७ ।।
sakāmasya harasyāgre sthitā sā cāruhāsinī || akaronnijabhāvāṃśca hāvānkāmavivarddhanān || 17 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   17

ततो भावान्समादाय शृंगाराख्यो रसस्तदा ।। तयोश्चित्ते विवेशाशु कला हावा यथोदितम् ।। १८ ।।
tato bhāvānsamādāya śṛṃgārākhyo rasastadā || tayościtte viveśāśu kalā hāvā yathoditam || 18 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   18

तत्प्रवेशात्तु देवर्षे लोकलीलानुसारिणोः ।। काप्यभिख्या तयोरासीच्चित्रा चन्द्रमसोर्यथा ।। १९ ।।
tatpraveśāttu devarṣe lokalīlānusāriṇoḥ || kāpyabhikhyā tayorāsīccitrā candramasoryathā || 19 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   19

रेजे सती हरं प्राप्य स्निग्धभिन्नांजनप्रभा ।। चन्द्राभ्याशेऽभ्रलेखेव स्फटिकोज्ज्वलवर्ष्मणः ।। 2.2.17.२०।।
reje satī haraṃ prāpya snigdhabhinnāṃjanaprabhā || candrābhyāśe'bhralekheva sphaṭikojjvalavarṣmaṇaḥ || 2.2.17.20||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   20

अथ सा तमुवाचेदं हरं दाक्षायणी मुहुः ।। सुप्रसन्ना करौ बद्ध्वा नतका भक्तवत्सलम् ।। २१ ।।
atha sā tamuvācedaṃ haraṃ dākṣāyaṇī muhuḥ || suprasannā karau baddhvā natakā bhaktavatsalam || 21 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   21

सत्युवाच ।।
देवदेव महादेव विवाह विधिना प्रभौ ।। पितुर्मे गोचरीकृत्य मां गृहाण जगत्पते ।। २२ ।।
devadeva mahādeva vivāha vidhinā prabhau || piturme gocarīkṛtya māṃ gṛhāṇa jagatpate || 22 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   22

।। ब्रह्मोवाच ।।
एवं सतीवचः श्रुत्वा महेशो भक्तवत्सलः ।। तथास्त्विति वचः प्राह निरीक्ष्य प्रेमतश्च ताम् ।। २३ ।।
evaṃ satīvacaḥ śrutvā maheśo bhaktavatsalaḥ || tathāstviti vacaḥ prāha nirīkṣya premataśca tām || 23 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   23

दाक्षायण्यपि तं नत्वा शंभुं विज्ञाप्य भक्तितः ।। प्राप्ताज्ञा मातुरभ्याशमगान्मोहमुदान्विता ।। २४ ।।
dākṣāyaṇyapi taṃ natvā śaṃbhuṃ vijñāpya bhaktitaḥ || prāptājñā māturabhyāśamagānmohamudānvitā || 24 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   24

हरोपि हिमवत्प्रस्थं प्रविश्य च निजाश्रमम् ।। दाक्षायणीवियोगाद्वै कृच्छ्रध्यानपरोऽभवत् ।। २५।।
haropi himavatprasthaṃ praviśya ca nijāśramam || dākṣāyaṇīviyogādvai kṛcchradhyānaparo'bhavat || 25||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   25

समाधाय मनः शंभुर्लौकिकीं गतिमाश्रितः ।। चिंतयामास देवर्षे मनसा मां वृषध्वजः ।। २६ ।।
samādhāya manaḥ śaṃbhurlaukikīṃ gatimāśritaḥ || ciṃtayāmāsa devarṣe manasā māṃ vṛṣadhvajaḥ || 26 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   26

ततस्संचिंत्यमानोहं महेशेन त्रिशूल्रिना ।। पुरस्तात्प्राविशं तूर्णं हरसिद्धिप्रचोदितः ।। २७ ।।
tatassaṃciṃtyamānohaṃ maheśena triśūlrinā || purastātprāviśaṃ tūrṇaṃ harasiddhipracoditaḥ || 27 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   27

यत्रासौ हिमवत्प्रस्थे तद्वियोगी हरः स्थितः ।। सरस्वतीयुतस्तात तत्रैव समुपस्थितः ।। २८ ।।
yatrāsau himavatprasthe tadviyogī haraḥ sthitaḥ || sarasvatīyutastāta tatraiva samupasthitaḥ || 28 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   28

सरस्वतीयुतं मां च देवर्षे वीक्ष्य स प्रभुः ।। उत्सुकः प्रेमबद्धश्च सत्या शंभुरुवाच ह ।। २९।।
sarasvatīyutaṃ māṃ ca devarṣe vīkṣya sa prabhuḥ || utsukaḥ premabaddhaśca satyā śaṃbhuruvāca ha || 29||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   29

शंभुरुवाच ।।
अहं ब्रह्मन्स्वार्थपरः परिग्रहकृतौ च यत् ।। तदा स्वत्वमिवस्वार्थे प्रतिभाति ममाधुना ।। 2.2.17.३०।।
ahaṃ brahmansvārthaparaḥ parigrahakṛtau ca yat || tadā svatvamivasvārthe pratibhāti mamādhunā || 2.2.17.30||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   30

अहमाराधितस्सत्याद्दाक्षायण्याथ भक्तितः ।। तस्यै वरो मया दत्तो नंदाव्रतप्रभावतः ।। ३१।।
ahamārādhitassatyāddākṣāyaṇyātha bhaktitaḥ || tasyai varo mayā datto naṃdāvrataprabhāvataḥ || 31||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   31

भर्ता भवेति च तया मत्तो ब्रह्मन् वरो वृतः ।। मम भार्या भवेत्युक्तं मया तुष्टेन सर्वथा ।। ३२।।
bhartā bhaveti ca tayā matto brahman varo vṛtaḥ || mama bhāryā bhavetyuktaṃ mayā tuṣṭena sarvathā || 32||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   32

अथावदत्तदा मां सा सती दाक्षायणी त्विति ।। पितुर्मे गोचरीकृत्य मां गृहाण जगत्पते ।। ३३।।
athāvadattadā māṃ sā satī dākṣāyaṇī tviti || piturme gocarīkṛtya māṃ gṛhāṇa jagatpate || 33||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   33

तदप्यंगीकृतं ब्रह्मन्मया तद्भक्ति तुष्टितः ।। सा गता भवनं मातुरहमत्रागतो विधे ।। ३४।।
tadapyaṃgīkṛtaṃ brahmanmayā tadbhakti tuṣṭitaḥ || sā gatā bhavanaṃ māturahamatrāgato vidhe || 34||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   34

तस्मात्त्वं गच्छ भवनं दक्षस्य मम शासनात् ।। तां दक्षोपि यथा कन्यां दद्यान्मेऽरं तथा वद ।। ३५ ।।
tasmāttvaṃ gaccha bhavanaṃ dakṣasya mama śāsanāt || tāṃ dakṣopi yathā kanyāṃ dadyānme'raṃ tathā vada || 35 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   35

सतीवियोगभंगस्स्याद्यथा मे त्वं तथा कुरु ।। समाश्वासय तं दक्षं सर्वविद्याविशारदः ।। ३६ ।।
satīviyogabhaṃgassyādyathā me tvaṃ tathā kuru || samāśvāsaya taṃ dakṣaṃ sarvavidyāviśāradaḥ || 36 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   36

।। ब्रह्मोवाच ।।
इत्युदीर्य महादेवस्सकाशे मे प्रजापतेः ।। सरस्वतीं विलोक्याशु वियोगवशगोभवत् ।। ३७।।
ityudīrya mahādevassakāśe me prajāpateḥ || sarasvatīṃ vilokyāśu viyogavaśagobhavat || 37||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   37

तेनाहमपि चाज्ञप्तः कृतकृत्यो मुदान्वितः ।। प्रावोचं चेति जगतां नाथं तं भक्तवत्सलम् ।। ३८।।
tenāhamapi cājñaptaḥ kṛtakṛtyo mudānvitaḥ || prāvocaṃ ceti jagatāṃ nāthaṃ taṃ bhaktavatsalam || 38||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   38

।। ब्रह्मोवाच ।।
यदात्थ भगवञ्शम्भो तद्विचार्य सुनिश्चितम् ।। देवानां मुख्यस्स्वार्थो हि ममापि वृषभध्वज।। ३९।।
yadāttha bhagavañśambho tadvicārya suniścitam || devānāṃ mukhyassvārtho hi mamāpi vṛṣabhadhvaja|| 39||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   39

दक्षस्तुभ्यं सुतां स्वां च स्वयमेव प्रदास्यति ।। अहं चापि वदिष्यामि त्वद्वाक्यं तत्समक्षतः ।। 2.2.17.४० ।।
dakṣastubhyaṃ sutāṃ svāṃ ca svayameva pradāsyati || ahaṃ cāpi vadiṣyāmi tvadvākyaṃ tatsamakṣataḥ || 2.2.17.40 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   40

ब्रह्मोवाच ।।
इत्युदीर्य्य महादेवमहं सर्वेश्वरं प्रभुम् ।। अगमं दक्षनिलयं स्यंदनेनातिवेगिना ।। ४१।।
ityudīryya mahādevamahaṃ sarveśvaraṃ prabhum || agamaṃ dakṣanilayaṃ syaṃdanenātiveginā || 41||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   41

।। नारद उवाच ।।
विधे प्राज्ञ महाभाग वद नो वदतां वर ।। सत्यै गृहागतायै स दक्षः किमकरोत्ततः ।। ४२ ।।
vidhe prājña mahābhāga vada no vadatāṃ vara || satyai gṛhāgatāyai sa dakṣaḥ kimakarottataḥ || 42 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   42

ब्रह्मोवाच ।।
तपस्तप्त्वा वरं प्राप्य मनोभिलषितं सती ।। गृहं गत्वा पितुर्मातुः प्रणाममकरोत्तदा ।। ४३।।
tapastaptvā varaṃ prāpya manobhilaṣitaṃ satī || gṛhaṃ gatvā piturmātuḥ praṇāmamakarottadā || 43||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   43

मात्रे पित्रेऽथ तत्सर्वं समाचख्यौ महेश्वरात् ।। वरप्राप्तिः स्वसख्या वै सत्यास्तुष्टस्तु भक्तितः ।। ४४ ।।
mātre pitre'tha tatsarvaṃ samācakhyau maheśvarāt || varaprāptiḥ svasakhyā vai satyāstuṣṭastu bhaktitaḥ || 44 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   44

माता पिता च वृत्तांतं सर्वं श्रुत्वा सखीमुखात् ।। आनन्दं परमं लेभे चक्रे च परमोत्सवम् ।। ४५।।
mātā pitā ca vṛttāṃtaṃ sarvaṃ śrutvā sakhīmukhāt || ānandaṃ paramaṃ lebhe cakre ca paramotsavam || 45||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   45

द्रव्यं ददौ द्विजातिभ्यो यथाभीष्टमुदारधीः।। अन्येभ्यश्चांधदीनेभ्यो वीरिणी च महामनाः ।। ४६।।
dravyaṃ dadau dvijātibhyo yathābhīṣṭamudāradhīḥ|| anyebhyaścāṃdhadīnebhyo vīriṇī ca mahāmanāḥ || 46||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   46

वीरिणी तां समालिंग्य स्वसुतां प्रीतिवर्द्धिनीम् ।। मूर्ध्न्युपाघ्राय मुदिता प्रशशंस मुहुर्मुहुः ।। ४७।।
vīriṇī tāṃ samāliṃgya svasutāṃ prītivarddhinīm || mūrdhnyupāghrāya muditā praśaśaṃsa muhurmuhuḥ || 47||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   47

अथ दक्षः कियत्काले व्यतीते धर्मवित्तमः ।। चिंतयामास देयेयं स्वसुता शम्भवे कथम् ।। ४८ ।।
atha dakṣaḥ kiyatkāle vyatīte dharmavittamaḥ || ciṃtayāmāsa deyeyaṃ svasutā śambhave katham || 48 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   48

आगतोपि महादेवः प्रसन्नस्स जगाम ह ।। पुनरेव कथं सोपि सुतार्थेऽत्रागमिष्यति ।। ४९ ।।
āgatopi mahādevaḥ prasannassa jagāma ha || punareva kathaṃ sopi sutārthe'trāgamiṣyati || 49 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   49

प्रास्थाप्योथ मया कश्चिच्छंभोर्निकटमंजसा ।। नैतद्योग्यं निगृह्णीयाद्यद्येवं विफलार्दना ।। 2.2.17.५० ।।
prāsthāpyotha mayā kaścicchaṃbhornikaṭamaṃjasā || naitadyogyaṃ nigṛhṇīyādyadyevaṃ viphalārdanā || 2.2.17.50 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   50

अथवा पूजयिष्यामि तमेव वृषभध्वजम्।। मदीयतनया भक्त्या स्वयमेव यथा भवेत्।। ५१।।
athavā pūjayiṣyāmi tameva vṛṣabhadhvajam|| madīyatanayā bhaktyā svayameva yathā bhavet|| 51||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   51

तथैव पूजितस्सोपि वांछत्यार्यप्रयत्नतः।। शंभुर्भवतु मद्भर्त्तेत्येवं दत्तवरेणतत्।। ५२।।
tathaiva pūjitassopi vāṃchatyāryaprayatnataḥ|| śaṃbhurbhavatu madbharttetyevaṃ dattavareṇatat|| 52||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   52

इति चिंतयतस्तस्य दक्षस्य पुरतोऽन्वहम्।। उपस्थितोहं सहसा सरस्वत्यन्वितस्तदा।५३।।
iti ciṃtayatastasya dakṣasya purato'nvaham|| upasthitohaṃ sahasā sarasvatyanvitastadā|53||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   53

मां दृष्ट्वा पितरं दक्षः प्रणम्यावनतः स्थितः ।। आसनं च ददौ मह्यं स्वभवाय यथोचितम् ।। ५४।।
māṃ dṛṣṭvā pitaraṃ dakṣaḥ praṇamyāvanataḥ sthitaḥ || āsanaṃ ca dadau mahyaṃ svabhavāya yathocitam || 54||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   54

ततो मां सर्वलोकेशं तत्रागमन कारणम् ।। दक्षः पप्रच्छ स क्षिप्रं चिंताविष्टोपि हर्षितः ।। ५५।।
tato māṃ sarvalokeśaṃ tatrāgamana kāraṇam || dakṣaḥ papraccha sa kṣipraṃ ciṃtāviṣṭopi harṣitaḥ || 55||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   55

दक्ष उवाच ।।
तवात्रागमने हेतुः कः प्रवेशे स सृष्टिकृत् ।। ममोपरि सुप्रसादं कृत्वाचक्ष्व जगद्गुरो ।। ५६।।
tavātrāgamane hetuḥ kaḥ praveśe sa sṛṣṭikṛt || mamopari suprasādaṃ kṛtvācakṣva jagadguro || 56||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   56

पुत्रस्नेहात्कार्यवशादथ वा लोककारक।। ममाश्रमं समायातो हृष्टस्य तव दर्शनात्।। ५७।।
putrasnehātkāryavaśādatha vā lokakāraka|| mamāśramaṃ samāyāto hṛṣṭasya tava darśanāt|| 57||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   57

ब्रह्मोवाच ।।
इति पृष्टस्स्वपुत्रेण दक्षेण मुनिसत्तम ।। विहसन्नब्रुवं वाक्यं मोदयंस्तं प्रजापतिम् ।। ५८ ।।
iti pṛṣṭassvaputreṇa dakṣeṇa munisattama || vihasannabruvaṃ vākyaṃ modayaṃstaṃ prajāpatim || 58 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   58

ब्रह्मोवाच ।।
शृणु दक्ष यदर्थं त्वत्समीपमहमागतः ।। त्वत्तोकस्य हितं मेपि भवतोपि तदीप्सितम् ।। ५९ ।।
śṛṇu dakṣa yadarthaṃ tvatsamīpamahamāgataḥ || tvattokasya hitaṃ mepi bhavatopi tadīpsitam || 59 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   59

तव पुत्री समाराध्य महादेवं जगत्पतिम् ।। यो वरः प्रार्थितस्तस्य समयोयमुपागतः ।। 2.2.17.६० ।।
tava putrī samārādhya mahādevaṃ jagatpatim || yo varaḥ prārthitastasya samayoyamupāgataḥ || 2.2.17.60 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   60

शंभुना तव पुत्र्यर्थं त्वत्सकाशमहं धुवम् ।। प्रस्थापितोस्मि यत्कृत्यं श्रेय स्तदवधारय ।। ६१ ।।
śaṃbhunā tava putryarthaṃ tvatsakāśamahaṃ dhuvam || prasthāpitosmi yatkṛtyaṃ śreya stadavadhāraya || 61 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   61

वरं दत्त्वा गतो रुद्रस्तावत्प्रभृति शंकरः ।। त्वत्सुताया वियोगेन न शर्म लभतेंजसा ।। ६२ ।।
varaṃ dattvā gato rudrastāvatprabhṛti śaṃkaraḥ || tvatsutāyā viyogena na śarma labhateṃjasā || 62 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   62

अलब्धच्छिद्रमदनो जिगाय गिरिशं न यम् ।। सर्वैः पुष्पमयैर्बाणैर्यत्नं कृत्वापि भूरिशः ।। ६३ ।।
alabdhacchidramadano jigāya giriśaṃ na yam || sarvaiḥ puṣpamayairbāṇairyatnaṃ kṛtvāpi bhūriśaḥ || 63 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   63

स कामबाणविद्धोपि परित्यज्यात्म चिंतनम् ।। सतीं विचिंतयन्नास्ते व्याकुलः प्राकृतो यथा ।। ६४ ।।
sa kāmabāṇaviddhopi parityajyātma ciṃtanam || satīṃ viciṃtayannāste vyākulaḥ prākṛto yathā || 64 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   64

विस्मृत्य प्रश्रुतां वाणीं गणाग्रे विप्रयोगतः ।। क्व सतीत्येवमभितो भाषते निकृतावपि ।। ६५ ।।
vismṛtya praśrutāṃ vāṇīṃ gaṇāgre viprayogataḥ || kva satītyevamabhito bhāṣate nikṛtāvapi || 65 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   65

मया यद्वांछितं पूर्वं त्वया च मदनेन च ।। मरीच्याद्यैमुनिवरैस्तत्सिद्धमधुना सुत ।। ६६ ।।
mayā yadvāṃchitaṃ pūrvaṃ tvayā ca madanena ca || marīcyādyaimunivaraistatsiddhamadhunā suta || 66 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   66

त्वत्पुत्र्याराधितश्शंभुस्सोपि तस्या विचिंतनात् ।। अनुशोधयितुं प्रेप्सुर्वर्त्तते हिमवद्गिरौ ।। ६७ ।।
tvatputryārādhitaśśaṃbhussopi tasyā viciṃtanāt || anuśodhayituṃ prepsurvarttate himavadgirau || 67 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   67

यथा नानाविधैर्भावैस्सत्त्वात्तेन व्रतेन च ।। शंभुराराधितस्तेन तथैवाराध्यते सती ।। ६८।।
yathā nānāvidhairbhāvaissattvāttena vratena ca || śaṃbhurārādhitastena tathaivārādhyate satī || 68||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   68

तस्मात्तु दक्षतनयां शंभ्वर्थं परिकल्पिताम् ।। तस्मै देह्यविलंबेन कृता ते कृतकृत्यता ।। ६९ ।।
tasmāttu dakṣatanayāṃ śaṃbhvarthaṃ parikalpitām || tasmai dehyavilaṃbena kṛtā te kṛtakṛtyatā || 69 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   69

अहं तमानयिष्यामि नारदेन त्वदालयम् ।। तस्मै त्वमेनां संयच्छ तदर्थे परिकल्पिताम् ।। 2.2.17.७० ।।
ahaṃ tamānayiṣyāmi nāradena tvadālayam || tasmai tvamenāṃ saṃyaccha tadarthe parikalpitām || 2.2.17.70 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   70

ब्रह्मोवाच ।।
श्रुत्वा मम वचश्चेति स मे पुत्रोतिहर्षितः ।। एवमेवेतिमां दक्ष उवाच परिहर्षितः ।। ७१ ।।
śrutvā mama vacaśceti sa me putrotiharṣitaḥ || evamevetimāṃ dakṣa uvāca pariharṣitaḥ || 71 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   71

ततस्सोहं मुने तत्रागममत्यंतहर्षितः ।। उत्सुको लोकनिरतो गिरिशो यत्र संस्थितः ।। ७२ ।।
tatassohaṃ mune tatrāgamamatyaṃtaharṣitaḥ || utsuko lokanirato giriśo yatra saṃsthitaḥ || 72 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   72

गते नारद दक्षोपि सदार तनयो ह्यपि ।। अभवत्पूर्णकामस्तु पीयूषैरिव पूरितः ।। ७३ ।। ।।
gate nārada dakṣopi sadāra tanayo hyapi || abhavatpūrṇakāmastu pīyūṣairiva pūritaḥ || 73 || ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   73

इति श्रीशैवे महापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां द्वितीये सतीखंडे सतीवरलाभो नाम सप्तदशोऽध्यायः ।। १७ ।।
iti śrīśaive mahāpurāṇe dvitīyāyāṃ rudrasaṃhitāyāṃ dvitīye satīkhaṃḍe satīvaralābho nāma saptadaśo'dhyāyaḥ || 17 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   17

Shloka :   74

ॐ श्री परमात्मने नमः

Add to Playlist

Practice Later

No Playlist Found

Create a Verse Post


namo namaḥ!

भाषा चुने (Choose Language)

Gyaandweep Gyaandweep

namo namaḥ!

Sign Up to practice more than 60 Vedic Scriptures and 100 of chants, one verse at a time.

Login to track your learning and teaching progress.


Sign In