Rudra Samhita - Sati Khanda

Adhyaya - 37

Destruction of Daksha's Sacrifice

ॐ श्री परमात्मने नमः

This overlay will guide you through the buttons:

संस्कृत्म
A English
सूत उवाच ।। ।।
इत्याकर्ण्य वचस्तस्य विधेरमितधीमतः ।। पप्रच्छ नारदः प्रीत्या विस्मितस्तं द्विजोत्तमः ।। १ ।।
ityākarṇya vacastasya vidheramitadhīmataḥ || papraccha nāradaḥ prītyā vismitastaṃ dvijottamaḥ || 1 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   1

।। नारद उवाच ।। ।।
शिवं विहाय दक्षस्य सुरैर्यज्ञं हरिर्गतः ।। हेतुना केन तद् ब्रूहि यत्रावज्ञाऽ भवत्ततः ।। २।।
śivaṃ vihāya dakṣasya surairyajñaṃ harirgataḥ || hetunā kena tad brūhi yatrāvajñā' bhavattataḥ || 2||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   2

जानाति किं स शंभुं नो हरिः प्रलयविक्रमम् ।। रणं कथं च कृतवान् तद्गणैरबुधो यथा ।। ३ ।।
jānāti kiṃ sa śaṃbhuṃ no hariḥ pralayavikramam || raṇaṃ kathaṃ ca kṛtavān tadgaṇairabudho yathā || 3 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   3

एष मे संशयो भूयांस्तं छिंधि करुणानिधे ।। चरितं ब्रूहि शंभोस्तु चित्तोत्साहकरं प्रभो ।। ४ ।।
eṣa me saṃśayo bhūyāṃstaṃ chiṃdhi karuṇānidhe || caritaṃ brūhi śaṃbhostu cittotsāhakaraṃ prabho || 4 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   4

ब्रह्मोवाच ।।
द्विजवर्य शृणु प्रीत्या चरितं शशिमौलिनः ।। यत्पृच्छते कुर्वतश्च सर्वसंशयहारकम् ।। ५ ।।
dvijavarya śṛṇu prītyā caritaṃ śaśimaulinaḥ || yatpṛcchate kurvataśca sarvasaṃśayahārakam || 5 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   5

दधीचस्य मुनेः शापाद्भ्रष्टज्ञानो हरिः पुरा ।। सामरो दक्षयज्ञं वै गतः क्षुवसहायकृत् ।। ६ ।।
dadhīcasya muneḥ śāpādbhraṣṭajñāno hariḥ purā || sāmaro dakṣayajñaṃ vai gataḥ kṣuvasahāyakṛt || 6 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   6

।। नारद उवाच ।।
किमर्थं शप्तवान्विष्णुं दधीचो मुनिसत्तमः ।। कोपाकारः कृतस्तस्य हरिणा तत्सहायिना ।। ७ ।।
kimarthaṃ śaptavānviṣṇuṃ dadhīco munisattamaḥ || kopākāraḥ kṛtastasya hariṇā tatsahāyinā || 7 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   7

ब्रह्मोवाच ।।
समुत्पन्नो महातेजा राजा क्षुव इति स्मृतः।। अभून्मित्रं दधीचस्य मुनीन्द्रस्य महाप्रभोः ।। ८ ।।
samutpanno mahātejā rājā kṣuva iti smṛtaḥ|| abhūnmitraṃ dadhīcasya munīndrasya mahāprabhoḥ || 8 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   8

चिरात्तपःप्रसंगाद्वै वादः क्षुवदधीचयोः।। महानर्थकरः ख्यातस्त्रिलोकेष्वभवत्पुरा।। ९।।
cirāttapaḥprasaṃgādvai vādaḥ kṣuvadadhīcayoḥ|| mahānarthakaraḥ khyātastrilokeṣvabhavatpurā|| 9||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   9

तत्र त्रिवर्णतः श्रेष्ठो विप्र एव न संशयः ।। इति प्राह दधीचो हि शिवभक्तस्तु वेदवित् ।। 2.2.38.१०।।
tatra trivarṇataḥ śreṣṭho vipra eva na saṃśayaḥ || iti prāha dadhīco hi śivabhaktastu vedavit || 2.2.38.10||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   10

तच्छ्रुत्वा वचनं तस्य दधीचस्य महामुने।। क्षुवः प्राहेति नृपतिः श्रीमदेन विमोहितः ।। ११।।
tacchrutvā vacanaṃ tasya dadhīcasya mahāmune|| kṣuvaḥ prāheti nṛpatiḥ śrīmadena vimohitaḥ || 11||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   11

क्षुव उवाच ।।
अष्टानां लोकपालानां वपुर्धारयते नृपः ।। तस्मान्नृपो वरिष्ठो हि वर्णाश्रमपतिः प्रभुः ।। १२।।
aṣṭānāṃ lokapālānāṃ vapurdhārayate nṛpaḥ || tasmānnṛpo variṣṭho hi varṇāśramapatiḥ prabhuḥ || 12||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   12

सर्वदेवमयो- राजा श्रुति प्राहेति तत्परा।। महती देवता या सा सोहमेव ततो मुने ।। १३।।
sarvadevamayo- rājā śruti prāheti tatparā|| mahatī devatā yā sā sohameva tato mune || 13||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   13

तस्माद्विप्राद्वरो राजा च्यवनेय विचार्यताम्।। नावमंतव्य एवातः पूज्योऽहं सर्वथा त्वया ।। १४ ।।
tasmādviprādvaro rājā cyavaneya vicāryatām|| nāvamaṃtavya evātaḥ pūjyo'haṃ sarvathā tvayā || 14 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   14

ब्रह्मोवाच ।।
श्रुत्वा तथा मतं तस्य क्षुवस्य मुनिसत्तमः ।। श्रुतिस्मृतिविरुद्धं तं चुकोपातीव भार्गवः।। १५।।
śrutvā tathā mataṃ tasya kṣuvasya munisattamaḥ || śrutismṛtiviruddhaṃ taṃ cukopātīva bhārgavaḥ|| 15||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   15

अथ क्रुद्धो महातेजा गौरवाच्चात्मनो मुने ।। अताडयत्क्षुवं मूर्ध्नि दधीचो वाममुष्टितः ।। १६।।
atha kruddho mahātejā gauravāccātmano mune || atāḍayatkṣuvaṃ mūrdhni dadhīco vāmamuṣṭitaḥ || 16||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   16

वज्रेण तं च चिच्छेद दधीचं ताडितः क्षुवः।। जगर्जातीव संक्रुद्धो ब्रह्मांडाधिपतिः कुधीः ।। १७।।
vajreṇa taṃ ca ciccheda dadhīcaṃ tāḍitaḥ kṣuvaḥ|| jagarjātīva saṃkruddho brahmāṃḍādhipatiḥ kudhīḥ || 17||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   17

पपात भूमौ निहतो तेन वज्रेण भार्गवः।। शुक्रं सस्मार क्षुवकृद्भार्गवस्य कुलंधरः।। १८।।
papāta bhūmau nihato tena vajreṇa bhārgavaḥ|| śukraṃ sasmāra kṣuvakṛdbhārgavasya kulaṃdharaḥ|| 18||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   18

शुक्रोथ संधयामास ताडितं च क्षुवेन तु।। योगी दधीचस्य तदा देहमागत्य सद्रुतम्।। १९।।
śukrotha saṃdhayāmāsa tāḍitaṃ ca kṣuvena tu|| yogī dadhīcasya tadā dehamāgatya sadrutam|| 19||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   19

संधाय पूर्ववद्देहं दधीचस्याह भार्गवः ।। शिवभक्ताग्रणीर्भृत्यं जयविद्याप्रवर्तकः ।। 2.2.38.२० ।।
saṃdhāya pūrvavaddehaṃ dadhīcasyāha bhārgavaḥ || śivabhaktāgraṇīrbhṛtyaṃ jayavidyāpravartakaḥ || 2.2.38.20 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   20

शुक्र उवाच ।।
दधीच तात संपूज्य शिवं सर्वेश्वरं प्रभुम् ।। महामृत्युंजयं मंत्रं श्रौतमग्र्यं वदामि ते ।। २१ ।।
dadhīca tāta saṃpūjya śivaṃ sarveśvaraṃ prabhum || mahāmṛtyuṃjayaṃ maṃtraṃ śrautamagryaṃ vadāmi te || 21 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   21

त्र्यम्बकं यजामहे त्रैलोक्यं पितरं प्रभुम् ।। त्रिमंडलस्य पितरं त्रिगुणस्य महेश्वरम् ।। २२।।
tryambakaṃ yajāmahe trailokyaṃ pitaraṃ prabhum || trimaṃḍalasya pitaraṃ triguṇasya maheśvaram || 22||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   22

त्रितत्त्वस्य त्रिवह्नेश्च त्रिधाभूतस्य सर्वतः ।। त्रिदिवस्य त्रिबाहोश्च त्रिधाभूतस्य सर्वतः।। ।। २३।।
tritattvasya trivahneśca tridhābhūtasya sarvataḥ || tridivasya tribāhośca tridhābhūtasya sarvataḥ|| || 23||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   23

त्रिदेवस्य महादेवस्सुगंधि पुष्टिवर्द्धनम्।। सर्वभूतेषु सर्वत्र त्रिगुणेषु कृतौ यथा।। २४।।
tridevasya mahādevassugaṃdhi puṣṭivarddhanam|| sarvabhūteṣu sarvatra triguṇeṣu kṛtau yathā|| 24||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   24

इन्द्रियेषु तथान्येषु देवेषु च गणेषु च।। पुष्पे सुगंधिवत्सूरस्सुगंधिममरेश्वरः ।। २५ ।।
indriyeṣu tathānyeṣu deveṣu ca gaṇeṣu ca|| puṣpe sugaṃdhivatsūrassugaṃdhimamareśvaraḥ || 25 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   25

पुष्टिश्च प्रकृतेर्यस्मात्पुरुषाद्वै द्विजोत्तम ।। महदादिविशेषांतविकल्पश्चापि सुव्रत।। ।। २६।।
puṣṭiśca prakṛteryasmātpuruṣādvai dvijottama || mahadādiviśeṣāṃtavikalpaścāpi suvrata|| || 26||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   26

विष्णोः पितामहस्यापि मुनीनां च महामुने ।। इन्द्रियस्य च देवानां तस्माद्वै पुष्टिवर्द्धनः ।। २७।।
viṣṇoḥ pitāmahasyāpi munīnāṃ ca mahāmune || indriyasya ca devānāṃ tasmādvai puṣṭivarddhanaḥ || 27||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   27

तं देवममृतं रुद्रं कर्मणा तपसापि वा ।। स्वाध्यायेन च योगेन ध्यानेन च प्रजापते ।। २८।।
taṃ devamamṛtaṃ rudraṃ karmaṇā tapasāpi vā || svādhyāyena ca yogena dhyānena ca prajāpate || 28||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   28

सत्येनान्येन सूक्ष्माग्रान्मृत्युपाशाद्भवः स्वयम् ।। वंधमोक्षकरो यस्मादुर्वारुकमिव प्रभुः ।। २९ ।।
satyenānyena sūkṣmāgrānmṛtyupāśādbhavaḥ svayam || vaṃdhamokṣakaro yasmādurvārukamiva prabhuḥ || 29 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   29

मृतसंजीवनीमन्त्रो मम सर्वोत्तमः स्मृतः ।। एवं जपपरः प्रीत्या नियमेन शिवं स्मरन्।। 2.2.38.३०।।
mṛtasaṃjīvanīmantro mama sarvottamaḥ smṛtaḥ || evaṃ japaparaḥ prītyā niyamena śivaṃ smaran|| 2.2.38.30||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   30

जप्त्वा हुत्वाभिमंत्र्यैव जलं पिब दिवानिशम्।। शिवस्य सन्निधौ ध्यात्वा नास्ति मृत्युभयं क्वचित् ।। ३१।।
japtvā hutvābhimaṃtryaiva jalaṃ piba divāniśam|| śivasya sannidhau dhyātvā nāsti mṛtyubhayaṃ kvacit || 31||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   31

कृत्वा न्यासादिकं सर्वं संपूज्य विधिवच्छिवम्।। संविधायेदं निर्व्यग्रश्शंकरं भक्तवत्सलम् ।। ३२।।
kṛtvā nyāsādikaṃ sarvaṃ saṃpūjya vidhivacchivam|| saṃvidhāyedaṃ nirvyagraśśaṃkaraṃ bhaktavatsalam || 32||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   32

ध्यानमस्य प्रवक्ष्यामि यथा ध्यात्वा जपन्मनुम् ।। सिद्ध मन्त्रो भवेद्धीमान् यावच्छंभुप्रभावतः ।। ३३।।
dhyānamasya pravakṣyāmi yathā dhyātvā japanmanum || siddha mantro bhaveddhīmān yāvacchaṃbhuprabhāvataḥ || 33||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   33

हस्तांभोजयुगस्थकुंभयुगलादुद्धृत्यतोयं शिरस्सिंचंतं करयोर्युगेन दधतं स्वांकेभकुंभौ करौ ।। अक्षस्रङ्मृगहस्तमंबुजगतं मूर्द्धस्थचन्द्रस्रवत्पीयूषार्द्रतनुं भजे सगिरिजं त्र्यक्षं च मृत्युंजयम् ।। ३४ ।।
hastāṃbhojayugasthakuṃbhayugalāduddhṛtyatoyaṃ śirassiṃcaṃtaṃ karayoryugena dadhataṃ svāṃkebhakuṃbhau karau || akṣasraṅmṛgahastamaṃbujagataṃ mūrddhasthacandrasravatpīyūṣārdratanuṃ bhaje sagirijaṃ tryakṣaṃ ca mṛtyuṃjayam || 34 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   34

ब्रह्मोवाच ।।
उपदिश्येति शुक्रः स्वं दधीचिं मुनिसत्तमम् ।। स्वस्थानमगमत्तात संस्मरञ् शंकरं प्रभुम् ।। ३५।।
upadiśyeti śukraḥ svaṃ dadhīciṃ munisattamam || svasthānamagamattāta saṃsmarañ śaṃkaraṃ prabhum || 35||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   35

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा दधीचो हि महामुनिः ।। वनं जगाम तपसे महाप्रीत्या शिवं स्मरन् ।। ३६।।
tasya tadvacanaṃ śrutvā dadhīco hi mahāmuniḥ || vanaṃ jagāma tapase mahāprītyā śivaṃ smaran || 36||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   36

तत्र गत्वा विधानेन महामृत्युंजयाभिधम् ।। तं मनुं प्रजपन् प्रीत्या तपस्तेपे शिवं स्मरन् ।। ३७ ।।
tatra gatvā vidhānena mahāmṛtyuṃjayābhidham || taṃ manuṃ prajapan prītyā tapastepe śivaṃ smaran || 37 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   37

तन्मनुं सुचिरं जप्त्वा तपसाराध्य शंकरम् ।। शिवं संतोषयामास महामृत्युंजयं हि सः ।। ३८।।
tanmanuṃ suciraṃ japtvā tapasārādhya śaṃkaram || śivaṃ saṃtoṣayāmāsa mahāmṛtyuṃjayaṃ hi saḥ || 38||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   38

अथ शंभुः प्रसन्नात्मा तज्जपाद्भक्तवत्सलः।। आविर्बभूव पुरतस्तस्य प्रीत्या महामुने।। ३९।।
atha śaṃbhuḥ prasannātmā tajjapādbhaktavatsalaḥ|| āvirbabhūva puratastasya prītyā mahāmune|| 39||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   39

तं दृष्ट्वा स्वप्रभुं शंभुं स मुमोद मुनीश्वरः।। प्रणम्य विधिवद्भक्त्या तुष्टाव सुकृतांजलिः ।। 2.2.38.४०।।
taṃ dṛṣṭvā svaprabhuṃ śaṃbhuṃ sa mumoda munīśvaraḥ|| praṇamya vidhivadbhaktyā tuṣṭāva sukṛtāṃjaliḥ || 2.2.38.40||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   40

अथ प्रीत्या शिवस्तात प्रसन्नश्च्यावनिं मुने ।। वरं ब्रूहीति स प्राह सुप्रसन्नेन चेतसा ।। ४१ ।।
atha prītyā śivastāta prasannaścyāvaniṃ mune || varaṃ brūhīti sa prāha suprasannena cetasā || 41 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   41

तच्छुत्वा शंभुवचनं दधीचो भक्तसत्तमः ।। सांजलिर्नतकः प्राह शंकरं भक्तवत्सलम् ।। ४२ ।।
tacchutvā śaṃbhuvacanaṃ dadhīco bhaktasattamaḥ || sāṃjalirnatakaḥ prāha śaṃkaraṃ bhaktavatsalam || 42 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   42

दधीच उवाच।। ।।
देवदेव महादेव मह्यं देहि वरत्रयम् ।। वज्रास्थित्वादवध्यत्वमदीनत्वं हि सर्वतः ।। ४३ ।।
devadeva mahādeva mahyaṃ dehi varatrayam || vajrāsthitvādavadhyatvamadīnatvaṃ hi sarvataḥ || 43 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   43

ब्रह्मोवाच ।।
तदुक्तवचनं श्रुत्वा प्रसन्नः परमेश्वरः ।। वरत्रयं ददौ तस्मै दधीचाय तथास्त्विति ।। ४४ ।।
taduktavacanaṃ śrutvā prasannaḥ parameśvaraḥ || varatrayaṃ dadau tasmai dadhīcāya tathāstviti || 44 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   44

वरत्रयं शिवात्प्राप्य सानंदश्च महामुनिः ।। क्षुवस्थानं जगामाशु वेदमार्गे प्रतिष्ठितः ।। ४५।।
varatrayaṃ śivātprāpya sānaṃdaśca mahāmuniḥ || kṣuvasthānaṃ jagāmāśu vedamārge pratiṣṭhitaḥ || 45||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   45

ब्रह्मोवाच ।।
प्राप्यावध्यत्वमुग्रात्स वज्रास्थित्वमदीनताम् ।। अताडयच्च राजेन्द्रं पादमूलेन मूर्द्धनि ।। ४६ ।।
prāpyāvadhyatvamugrātsa vajrāsthitvamadīnatām || atāḍayacca rājendraṃ pādamūlena mūrddhani || 46 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   46

क्षुवो दधीचं वज्रेण जघानोरस्यथो नृपः ।। क्रोधं कृत्वा विशेषेण विष्णुगौरवगर्वितः ।। ४७।।
kṣuvo dadhīcaṃ vajreṇa jaghānorasyatho nṛpaḥ || krodhaṃ kṛtvā viśeṣeṇa viṣṇugauravagarvitaḥ || 47||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   47

नाभून्नाशाय तद्वज्रं दधीचस्य महात्मनः।। प्रभावात्परमेशस्य धातृपुत्रो विसिस्मिये।। ४८।।
nābhūnnāśāya tadvajraṃ dadhīcasya mahātmanaḥ|| prabhāvātparameśasya dhātṛputro visismiye|| 48||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   48

दृष्ट्वाप्यवध्यत्वमदीनतां च वज्रस्य चात्यंतपरप्रभावम्।। क्षुवो दधीचस्य मुनीश्वरस्य विसिस्मिये चेतसि धातृपुत्रः ।। ४९ ।।
dṛṣṭvāpyavadhyatvamadīnatāṃ ca vajrasya cātyaṃtaparaprabhāvam|| kṣuvo dadhīcasya munīśvarasya visismiye cetasi dhātṛputraḥ || 49 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   49

आराधयामास हरिं मुकुन्दमिन्द्रानुजं काननमाशु गत्वा ।। प्रपन्नपालश्च पराजितो हि दधीचमृत्युंजयसेवकेन ।। 2.2.38.५०।।
ārādhayāmāsa hariṃ mukundamindrānujaṃ kānanamāśu gatvā || prapannapālaśca parājito hi dadhīcamṛtyuṃjayasevakena || 2.2.38.50||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   50

पूजया तस्य सन्तुष्टो भगवान् मधुसूदनः ।। प्रददौ दर्शनं तस्मै दिव्यं वै गरुडध्वजः ।। ५१ ।।
pūjayā tasya santuṣṭo bhagavān madhusūdanaḥ || pradadau darśanaṃ tasmai divyaṃ vai garuḍadhvajaḥ || 51 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   51

दिव्येन दर्शनेनैव दृष्ट्वा देवं जनार्दनम् ।। तुष्टाव वाग्भिरिष्टाभिः प्रणम्य गरुडध्वजम् ।। ५२।।
divyena darśanenaiva dṛṣṭvā devaṃ janārdanam || tuṣṭāva vāgbhiriṣṭābhiḥ praṇamya garuḍadhvajam || 52||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   52

सम्पूज्य चैवं त्रिदशेश्वराद्यैः स्तुतं देवमजेयमीशम् ।। विज्ञापयामास निरीक्ष्य भक्त्या जनार्दनाय प्रणिपत्य मूर्ध्ना ।। ५३ ।।
sampūjya caivaṃ tridaśeśvarādyaiḥ stutaṃ devamajeyamīśam || vijñāpayāmāsa nirīkṣya bhaktyā janārdanāya praṇipatya mūrdhnā || 53 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   53

राजोवाच।। ।।
भगवन् ब्राह्मणः कश्चिद्दधीच इति विश्रुतः ।। धर्मवेत्ता विनीतात्मा सखा मम पुराभवत् ।। ५४ ।।
bhagavan brāhmaṇaḥ kaściddadhīca iti viśrutaḥ || dharmavettā vinītātmā sakhā mama purābhavat || 54 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   54

अवध्यस्सर्वदा सर्वैश्शंकरस्य प्रभावतः ।। तमाराध्य महादेवं मृत्युंजयमनामयम् ।। ५५ ।।
avadhyassarvadā sarvaiśśaṃkarasya prabhāvataḥ || tamārādhya mahādevaṃ mṛtyuṃjayamanāmayam || 55 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   55

सावज्ञं वामपादेन मम मूर्ध्नि सदस्यपि ।। ताडयामास वेगेन स दधीचो महातपाः ।। ५६ ।।
sāvajñaṃ vāmapādena mama mūrdhni sadasyapi || tāḍayāmāsa vegena sa dadhīco mahātapāḥ || 56 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   56

उवाच तं च गर्वेण न बिभेमीति सर्वतः ।। मृत्युंजयाप्त सुवरो गर्वितो ह्यतुलं हरिः ।। ५७ ।।
uvāca taṃ ca garveṇa na bibhemīti sarvataḥ || mṛtyuṃjayāpta suvaro garvito hyatulaṃ hariḥ || 57 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   57

ब्रह्मोवाच ।।
अथ ज्ञात्वा दधीचस्य ह्यवध्यत्वं महात्मनः ।। सस्मारास्य महेशस्य प्रभावमतुलं हरिः ।। ५८ ।।
atha jñātvā dadhīcasya hyavadhyatvaṃ mahātmanaḥ || sasmārāsya maheśasya prabhāvamatulaṃ hariḥ || 58 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   58

एवं स्मृत्वा हरिः प्राह क्षुवं विधिसुतं द्रुतम् ।। विप्राणां नास्ति राजेन्द्र भयमण्वपि कुत्रचित् ।। ५९ ।।
evaṃ smṛtvā hariḥ prāha kṣuvaṃ vidhisutaṃ drutam || viprāṇāṃ nāsti rājendra bhayamaṇvapi kutracit || 59 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   59

विशेषाद्रुद्रभक्तानां भयं नास्ति च भूपते ।। दुःखं करोति विप्रस्य शापार्थं ससुरस्य मे ।। 2.2.38.६०।।
viśeṣādrudrabhaktānāṃ bhayaṃ nāsti ca bhūpate || duḥkhaṃ karoti viprasya śāpārthaṃ sasurasya me || 2.2.38.60||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   60

भविता तस्य शापेन दक्षयज्ञे सुरेश्वरात् ।। विनाशो मम राजेन्द्र पुनरुत्थानमेव च ।। ६१ ।।
bhavitā tasya śāpena dakṣayajñe sureśvarāt || vināśo mama rājendra punarutthānameva ca || 61 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   61

तस्मात्समेत्य राजेन्द्र सर्वयज्ञो न भूयते ।। करोमि यत्नं राजेन्द्र दधीचविजयाय ते ।। ६२ ।।
tasmātsametya rājendra sarvayajño na bhūyate || karomi yatnaṃ rājendra dadhīcavijayāya te || 62 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   62

श्रुत्वा वाक्यं क्षुवः प्राह तथास्त्विति हरेर्नृपः ।। तस्थौ तत्रैव तत्प्रीत्या तत्कामोत्सुकमानसः ।। ६३ ।।
śrutvā vākyaṃ kṣuvaḥ prāha tathāstviti harernṛpaḥ || tasthau tatraiva tatprītyā tatkāmotsukamānasaḥ || 63 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   63

इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां द्वितीयसतीखंडे क्षुवदधीचवादवर्णनं नामाष्टत्रिंशोऽध्यायः ।। ३८ ।।
iti śrīśivamahāpurāṇe dvitīyāyāṃ rudrasaṃhitāyāṃ dvitīyasatīkhaṃḍe kṣuvadadhīcavādavarṇanaṃ nāmāṣṭatriṃśo'dhyāyaḥ || 38 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   64

सूत उवाच ।। ।।
इत्याकर्ण्य वचस्तस्य विधेरमितधीमतः ।। पप्रच्छ नारदः प्रीत्या विस्मितस्तं द्विजोत्तमः ।। १ ।।
ityākarṇya vacastasya vidheramitadhīmataḥ || papraccha nāradaḥ prītyā vismitastaṃ dvijottamaḥ || 1 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   1

।। नारद उवाच ।। ।।
शिवं विहाय दक्षस्य सुरैर्यज्ञं हरिर्गतः ।। हेतुना केन तद् ब्रूहि यत्रावज्ञाऽ भवत्ततः ।। २।।
śivaṃ vihāya dakṣasya surairyajñaṃ harirgataḥ || hetunā kena tad brūhi yatrāvajñā' bhavattataḥ || 2||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   2

जानाति किं स शंभुं नो हरिः प्रलयविक्रमम् ।। रणं कथं च कृतवान् तद्गणैरबुधो यथा ।। ३ ।।
jānāti kiṃ sa śaṃbhuṃ no hariḥ pralayavikramam || raṇaṃ kathaṃ ca kṛtavān tadgaṇairabudho yathā || 3 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   3

एष मे संशयो भूयांस्तं छिंधि करुणानिधे ।। चरितं ब्रूहि शंभोस्तु चित्तोत्साहकरं प्रभो ।। ४ ।।
eṣa me saṃśayo bhūyāṃstaṃ chiṃdhi karuṇānidhe || caritaṃ brūhi śaṃbhostu cittotsāhakaraṃ prabho || 4 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   4

ब्रह्मोवाच ।।
द्विजवर्य शृणु प्रीत्या चरितं शशिमौलिनः ।। यत्पृच्छते कुर्वतश्च सर्वसंशयहारकम् ।। ५ ।।
dvijavarya śṛṇu prītyā caritaṃ śaśimaulinaḥ || yatpṛcchate kurvataśca sarvasaṃśayahārakam || 5 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   5

दधीचस्य मुनेः शापाद्भ्रष्टज्ञानो हरिः पुरा ।। सामरो दक्षयज्ञं वै गतः क्षुवसहायकृत् ।। ६ ।।
dadhīcasya muneḥ śāpādbhraṣṭajñāno hariḥ purā || sāmaro dakṣayajñaṃ vai gataḥ kṣuvasahāyakṛt || 6 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   6

।। नारद उवाच ।।
किमर्थं शप्तवान्विष्णुं दधीचो मुनिसत्तमः ।। कोपाकारः कृतस्तस्य हरिणा तत्सहायिना ।। ७ ।।
kimarthaṃ śaptavānviṣṇuṃ dadhīco munisattamaḥ || kopākāraḥ kṛtastasya hariṇā tatsahāyinā || 7 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   7

ब्रह्मोवाच ।।
समुत्पन्नो महातेजा राजा क्षुव इति स्मृतः।। अभून्मित्रं दधीचस्य मुनीन्द्रस्य महाप्रभोः ।। ८ ।।
samutpanno mahātejā rājā kṣuva iti smṛtaḥ|| abhūnmitraṃ dadhīcasya munīndrasya mahāprabhoḥ || 8 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   8

चिरात्तपःप्रसंगाद्वै वादः क्षुवदधीचयोः।। महानर्थकरः ख्यातस्त्रिलोकेष्वभवत्पुरा।। ९।।
cirāttapaḥprasaṃgādvai vādaḥ kṣuvadadhīcayoḥ|| mahānarthakaraḥ khyātastrilokeṣvabhavatpurā|| 9||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   9

तत्र त्रिवर्णतः श्रेष्ठो विप्र एव न संशयः ।। इति प्राह दधीचो हि शिवभक्तस्तु वेदवित् ।। 2.2.38.१०।।
tatra trivarṇataḥ śreṣṭho vipra eva na saṃśayaḥ || iti prāha dadhīco hi śivabhaktastu vedavit || 2.2.38.10||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   10

तच्छ्रुत्वा वचनं तस्य दधीचस्य महामुने।। क्षुवः प्राहेति नृपतिः श्रीमदेन विमोहितः ।। ११।।
tacchrutvā vacanaṃ tasya dadhīcasya mahāmune|| kṣuvaḥ prāheti nṛpatiḥ śrīmadena vimohitaḥ || 11||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   11

क्षुव उवाच ।।
अष्टानां लोकपालानां वपुर्धारयते नृपः ।। तस्मान्नृपो वरिष्ठो हि वर्णाश्रमपतिः प्रभुः ।। १२।।
aṣṭānāṃ lokapālānāṃ vapurdhārayate nṛpaḥ || tasmānnṛpo variṣṭho hi varṇāśramapatiḥ prabhuḥ || 12||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   12

सर्वदेवमयो- राजा श्रुति प्राहेति तत्परा।। महती देवता या सा सोहमेव ततो मुने ।। १३।।
sarvadevamayo- rājā śruti prāheti tatparā|| mahatī devatā yā sā sohameva tato mune || 13||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   13

तस्माद्विप्राद्वरो राजा च्यवनेय विचार्यताम्।। नावमंतव्य एवातः पूज्योऽहं सर्वथा त्वया ।। १४ ।।
tasmādviprādvaro rājā cyavaneya vicāryatām|| nāvamaṃtavya evātaḥ pūjyo'haṃ sarvathā tvayā || 14 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   14

ब्रह्मोवाच ।।
श्रुत्वा तथा मतं तस्य क्षुवस्य मुनिसत्तमः ।। श्रुतिस्मृतिविरुद्धं तं चुकोपातीव भार्गवः।। १५।।
śrutvā tathā mataṃ tasya kṣuvasya munisattamaḥ || śrutismṛtiviruddhaṃ taṃ cukopātīva bhārgavaḥ|| 15||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   15

अथ क्रुद्धो महातेजा गौरवाच्चात्मनो मुने ।। अताडयत्क्षुवं मूर्ध्नि दधीचो वाममुष्टितः ।। १६।।
atha kruddho mahātejā gauravāccātmano mune || atāḍayatkṣuvaṃ mūrdhni dadhīco vāmamuṣṭitaḥ || 16||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   16

वज्रेण तं च चिच्छेद दधीचं ताडितः क्षुवः।। जगर्जातीव संक्रुद्धो ब्रह्मांडाधिपतिः कुधीः ।। १७।।
vajreṇa taṃ ca ciccheda dadhīcaṃ tāḍitaḥ kṣuvaḥ|| jagarjātīva saṃkruddho brahmāṃḍādhipatiḥ kudhīḥ || 17||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   17

पपात भूमौ निहतो तेन वज्रेण भार्गवः।। शुक्रं सस्मार क्षुवकृद्भार्गवस्य कुलंधरः।। १८।।
papāta bhūmau nihato tena vajreṇa bhārgavaḥ|| śukraṃ sasmāra kṣuvakṛdbhārgavasya kulaṃdharaḥ|| 18||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   18

शुक्रोथ संधयामास ताडितं च क्षुवेन तु।। योगी दधीचस्य तदा देहमागत्य सद्रुतम्।। १९।।
śukrotha saṃdhayāmāsa tāḍitaṃ ca kṣuvena tu|| yogī dadhīcasya tadā dehamāgatya sadrutam|| 19||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   19

संधाय पूर्ववद्देहं दधीचस्याह भार्गवः ।। शिवभक्ताग्रणीर्भृत्यं जयविद्याप्रवर्तकः ।। 2.2.38.२० ।।
saṃdhāya pūrvavaddehaṃ dadhīcasyāha bhārgavaḥ || śivabhaktāgraṇīrbhṛtyaṃ jayavidyāpravartakaḥ || 2.2.38.20 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   20

शुक्र उवाच ।।
दधीच तात संपूज्य शिवं सर्वेश्वरं प्रभुम् ।। महामृत्युंजयं मंत्रं श्रौतमग्र्यं वदामि ते ।। २१ ।।
dadhīca tāta saṃpūjya śivaṃ sarveśvaraṃ prabhum || mahāmṛtyuṃjayaṃ maṃtraṃ śrautamagryaṃ vadāmi te || 21 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   21

त्र्यम्बकं यजामहे त्रैलोक्यं पितरं प्रभुम् ।। त्रिमंडलस्य पितरं त्रिगुणस्य महेश्वरम् ।। २२।।
tryambakaṃ yajāmahe trailokyaṃ pitaraṃ prabhum || trimaṃḍalasya pitaraṃ triguṇasya maheśvaram || 22||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   22

त्रितत्त्वस्य त्रिवह्नेश्च त्रिधाभूतस्य सर्वतः ।। त्रिदिवस्य त्रिबाहोश्च त्रिधाभूतस्य सर्वतः।। ।। २३।।
tritattvasya trivahneśca tridhābhūtasya sarvataḥ || tridivasya tribāhośca tridhābhūtasya sarvataḥ|| || 23||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   23

त्रिदेवस्य महादेवस्सुगंधि पुष्टिवर्द्धनम्।। सर्वभूतेषु सर्वत्र त्रिगुणेषु कृतौ यथा।। २४।।
tridevasya mahādevassugaṃdhi puṣṭivarddhanam|| sarvabhūteṣu sarvatra triguṇeṣu kṛtau yathā|| 24||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   24

इन्द्रियेषु तथान्येषु देवेषु च गणेषु च।। पुष्पे सुगंधिवत्सूरस्सुगंधिममरेश्वरः ।। २५ ।।
indriyeṣu tathānyeṣu deveṣu ca gaṇeṣu ca|| puṣpe sugaṃdhivatsūrassugaṃdhimamareśvaraḥ || 25 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   25

पुष्टिश्च प्रकृतेर्यस्मात्पुरुषाद्वै द्विजोत्तम ।। महदादिविशेषांतविकल्पश्चापि सुव्रत।। ।। २६।।
puṣṭiśca prakṛteryasmātpuruṣādvai dvijottama || mahadādiviśeṣāṃtavikalpaścāpi suvrata|| || 26||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   26

विष्णोः पितामहस्यापि मुनीनां च महामुने ।। इन्द्रियस्य च देवानां तस्माद्वै पुष्टिवर्द्धनः ।। २७।।
viṣṇoḥ pitāmahasyāpi munīnāṃ ca mahāmune || indriyasya ca devānāṃ tasmādvai puṣṭivarddhanaḥ || 27||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   27

तं देवममृतं रुद्रं कर्मणा तपसापि वा ।। स्वाध्यायेन च योगेन ध्यानेन च प्रजापते ।। २८।।
taṃ devamamṛtaṃ rudraṃ karmaṇā tapasāpi vā || svādhyāyena ca yogena dhyānena ca prajāpate || 28||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   28

सत्येनान्येन सूक्ष्माग्रान्मृत्युपाशाद्भवः स्वयम् ।। वंधमोक्षकरो यस्मादुर्वारुकमिव प्रभुः ।। २९ ।।
satyenānyena sūkṣmāgrānmṛtyupāśādbhavaḥ svayam || vaṃdhamokṣakaro yasmādurvārukamiva prabhuḥ || 29 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   29

मृतसंजीवनीमन्त्रो मम सर्वोत्तमः स्मृतः ।। एवं जपपरः प्रीत्या नियमेन शिवं स्मरन्।। 2.2.38.३०।।
mṛtasaṃjīvanīmantro mama sarvottamaḥ smṛtaḥ || evaṃ japaparaḥ prītyā niyamena śivaṃ smaran|| 2.2.38.30||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   30

जप्त्वा हुत्वाभिमंत्र्यैव जलं पिब दिवानिशम्।। शिवस्य सन्निधौ ध्यात्वा नास्ति मृत्युभयं क्वचित् ।। ३१।।
japtvā hutvābhimaṃtryaiva jalaṃ piba divāniśam|| śivasya sannidhau dhyātvā nāsti mṛtyubhayaṃ kvacit || 31||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   31

कृत्वा न्यासादिकं सर्वं संपूज्य विधिवच्छिवम्।। संविधायेदं निर्व्यग्रश्शंकरं भक्तवत्सलम् ।। ३२।।
kṛtvā nyāsādikaṃ sarvaṃ saṃpūjya vidhivacchivam|| saṃvidhāyedaṃ nirvyagraśśaṃkaraṃ bhaktavatsalam || 32||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   32

ध्यानमस्य प्रवक्ष्यामि यथा ध्यात्वा जपन्मनुम् ।। सिद्ध मन्त्रो भवेद्धीमान् यावच्छंभुप्रभावतः ।। ३३।।
dhyānamasya pravakṣyāmi yathā dhyātvā japanmanum || siddha mantro bhaveddhīmān yāvacchaṃbhuprabhāvataḥ || 33||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   33

हस्तांभोजयुगस्थकुंभयुगलादुद्धृत्यतोयं शिरस्सिंचंतं करयोर्युगेन दधतं स्वांकेभकुंभौ करौ ।। अक्षस्रङ्मृगहस्तमंबुजगतं मूर्द्धस्थचन्द्रस्रवत्पीयूषार्द्रतनुं भजे सगिरिजं त्र्यक्षं च मृत्युंजयम् ।। ३४ ।।
hastāṃbhojayugasthakuṃbhayugalāduddhṛtyatoyaṃ śirassiṃcaṃtaṃ karayoryugena dadhataṃ svāṃkebhakuṃbhau karau || akṣasraṅmṛgahastamaṃbujagataṃ mūrddhasthacandrasravatpīyūṣārdratanuṃ bhaje sagirijaṃ tryakṣaṃ ca mṛtyuṃjayam || 34 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   34

ब्रह्मोवाच ।।
उपदिश्येति शुक्रः स्वं दधीचिं मुनिसत्तमम् ।। स्वस्थानमगमत्तात संस्मरञ् शंकरं प्रभुम् ।। ३५।।
upadiśyeti śukraḥ svaṃ dadhīciṃ munisattamam || svasthānamagamattāta saṃsmarañ śaṃkaraṃ prabhum || 35||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   35

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा दधीचो हि महामुनिः ।। वनं जगाम तपसे महाप्रीत्या शिवं स्मरन् ।। ३६।।
tasya tadvacanaṃ śrutvā dadhīco hi mahāmuniḥ || vanaṃ jagāma tapase mahāprītyā śivaṃ smaran || 36||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   36

तत्र गत्वा विधानेन महामृत्युंजयाभिधम् ।। तं मनुं प्रजपन् प्रीत्या तपस्तेपे शिवं स्मरन् ।। ३७ ।।
tatra gatvā vidhānena mahāmṛtyuṃjayābhidham || taṃ manuṃ prajapan prītyā tapastepe śivaṃ smaran || 37 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   37

तन्मनुं सुचिरं जप्त्वा तपसाराध्य शंकरम् ।। शिवं संतोषयामास महामृत्युंजयं हि सः ।। ३८।।
tanmanuṃ suciraṃ japtvā tapasārādhya śaṃkaram || śivaṃ saṃtoṣayāmāsa mahāmṛtyuṃjayaṃ hi saḥ || 38||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   38

अथ शंभुः प्रसन्नात्मा तज्जपाद्भक्तवत्सलः।। आविर्बभूव पुरतस्तस्य प्रीत्या महामुने।। ३९।।
atha śaṃbhuḥ prasannātmā tajjapādbhaktavatsalaḥ|| āvirbabhūva puratastasya prītyā mahāmune|| 39||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   39

तं दृष्ट्वा स्वप्रभुं शंभुं स मुमोद मुनीश्वरः।। प्रणम्य विधिवद्भक्त्या तुष्टाव सुकृतांजलिः ।। 2.2.38.४०।।
taṃ dṛṣṭvā svaprabhuṃ śaṃbhuṃ sa mumoda munīśvaraḥ|| praṇamya vidhivadbhaktyā tuṣṭāva sukṛtāṃjaliḥ || 2.2.38.40||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   40

अथ प्रीत्या शिवस्तात प्रसन्नश्च्यावनिं मुने ।। वरं ब्रूहीति स प्राह सुप्रसन्नेन चेतसा ।। ४१ ।।
atha prītyā śivastāta prasannaścyāvaniṃ mune || varaṃ brūhīti sa prāha suprasannena cetasā || 41 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   41

तच्छुत्वा शंभुवचनं दधीचो भक्तसत्तमः ।। सांजलिर्नतकः प्राह शंकरं भक्तवत्सलम् ।। ४२ ।।
tacchutvā śaṃbhuvacanaṃ dadhīco bhaktasattamaḥ || sāṃjalirnatakaḥ prāha śaṃkaraṃ bhaktavatsalam || 42 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   42

दधीच उवाच।। ।।
देवदेव महादेव मह्यं देहि वरत्रयम् ।। वज्रास्थित्वादवध्यत्वमदीनत्वं हि सर्वतः ।। ४३ ।।
devadeva mahādeva mahyaṃ dehi varatrayam || vajrāsthitvādavadhyatvamadīnatvaṃ hi sarvataḥ || 43 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   43

ब्रह्मोवाच ।।
तदुक्तवचनं श्रुत्वा प्रसन्नः परमेश्वरः ।। वरत्रयं ददौ तस्मै दधीचाय तथास्त्विति ।। ४४ ।।
taduktavacanaṃ śrutvā prasannaḥ parameśvaraḥ || varatrayaṃ dadau tasmai dadhīcāya tathāstviti || 44 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   44

वरत्रयं शिवात्प्राप्य सानंदश्च महामुनिः ।। क्षुवस्थानं जगामाशु वेदमार्गे प्रतिष्ठितः ।। ४५।।
varatrayaṃ śivātprāpya sānaṃdaśca mahāmuniḥ || kṣuvasthānaṃ jagāmāśu vedamārge pratiṣṭhitaḥ || 45||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   45

ब्रह्मोवाच ।।
प्राप्यावध्यत्वमुग्रात्स वज्रास्थित्वमदीनताम् ।। अताडयच्च राजेन्द्रं पादमूलेन मूर्द्धनि ।। ४६ ।।
prāpyāvadhyatvamugrātsa vajrāsthitvamadīnatām || atāḍayacca rājendraṃ pādamūlena mūrddhani || 46 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   46

क्षुवो दधीचं वज्रेण जघानोरस्यथो नृपः ।। क्रोधं कृत्वा विशेषेण विष्णुगौरवगर्वितः ।। ४७।।
kṣuvo dadhīcaṃ vajreṇa jaghānorasyatho nṛpaḥ || krodhaṃ kṛtvā viśeṣeṇa viṣṇugauravagarvitaḥ || 47||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   47

नाभून्नाशाय तद्वज्रं दधीचस्य महात्मनः।। प्रभावात्परमेशस्य धातृपुत्रो विसिस्मिये।। ४८।।
nābhūnnāśāya tadvajraṃ dadhīcasya mahātmanaḥ|| prabhāvātparameśasya dhātṛputro visismiye|| 48||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   48

दृष्ट्वाप्यवध्यत्वमदीनतां च वज्रस्य चात्यंतपरप्रभावम्।। क्षुवो दधीचस्य मुनीश्वरस्य विसिस्मिये चेतसि धातृपुत्रः ।। ४९ ।।
dṛṣṭvāpyavadhyatvamadīnatāṃ ca vajrasya cātyaṃtaparaprabhāvam|| kṣuvo dadhīcasya munīśvarasya visismiye cetasi dhātṛputraḥ || 49 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   49

आराधयामास हरिं मुकुन्दमिन्द्रानुजं काननमाशु गत्वा ।। प्रपन्नपालश्च पराजितो हि दधीचमृत्युंजयसेवकेन ।। 2.2.38.५०।।
ārādhayāmāsa hariṃ mukundamindrānujaṃ kānanamāśu gatvā || prapannapālaśca parājito hi dadhīcamṛtyuṃjayasevakena || 2.2.38.50||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   50

पूजया तस्य सन्तुष्टो भगवान् मधुसूदनः ।। प्रददौ दर्शनं तस्मै दिव्यं वै गरुडध्वजः ।। ५१ ।।
pūjayā tasya santuṣṭo bhagavān madhusūdanaḥ || pradadau darśanaṃ tasmai divyaṃ vai garuḍadhvajaḥ || 51 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   51

दिव्येन दर्शनेनैव दृष्ट्वा देवं जनार्दनम् ।। तुष्टाव वाग्भिरिष्टाभिः प्रणम्य गरुडध्वजम् ।। ५२।।
divyena darśanenaiva dṛṣṭvā devaṃ janārdanam || tuṣṭāva vāgbhiriṣṭābhiḥ praṇamya garuḍadhvajam || 52||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   52

सम्पूज्य चैवं त्रिदशेश्वराद्यैः स्तुतं देवमजेयमीशम् ।। विज्ञापयामास निरीक्ष्य भक्त्या जनार्दनाय प्रणिपत्य मूर्ध्ना ।। ५३ ।।
sampūjya caivaṃ tridaśeśvarādyaiḥ stutaṃ devamajeyamīśam || vijñāpayāmāsa nirīkṣya bhaktyā janārdanāya praṇipatya mūrdhnā || 53 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   53

राजोवाच।। ।।
भगवन् ब्राह्मणः कश्चिद्दधीच इति विश्रुतः ।। धर्मवेत्ता विनीतात्मा सखा मम पुराभवत् ।। ५४ ।।
bhagavan brāhmaṇaḥ kaściddadhīca iti viśrutaḥ || dharmavettā vinītātmā sakhā mama purābhavat || 54 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   54

अवध्यस्सर्वदा सर्वैश्शंकरस्य प्रभावतः ।। तमाराध्य महादेवं मृत्युंजयमनामयम् ।। ५५ ।।
avadhyassarvadā sarvaiśśaṃkarasya prabhāvataḥ || tamārādhya mahādevaṃ mṛtyuṃjayamanāmayam || 55 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   55

सावज्ञं वामपादेन मम मूर्ध्नि सदस्यपि ।। ताडयामास वेगेन स दधीचो महातपाः ।। ५६ ।।
sāvajñaṃ vāmapādena mama mūrdhni sadasyapi || tāḍayāmāsa vegena sa dadhīco mahātapāḥ || 56 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   56

उवाच तं च गर्वेण न बिभेमीति सर्वतः ।। मृत्युंजयाप्त सुवरो गर्वितो ह्यतुलं हरिः ।। ५७ ।।
uvāca taṃ ca garveṇa na bibhemīti sarvataḥ || mṛtyuṃjayāpta suvaro garvito hyatulaṃ hariḥ || 57 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   57

ब्रह्मोवाच ।।
अथ ज्ञात्वा दधीचस्य ह्यवध्यत्वं महात्मनः ।। सस्मारास्य महेशस्य प्रभावमतुलं हरिः ।। ५८ ।।
atha jñātvā dadhīcasya hyavadhyatvaṃ mahātmanaḥ || sasmārāsya maheśasya prabhāvamatulaṃ hariḥ || 58 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   58

एवं स्मृत्वा हरिः प्राह क्षुवं विधिसुतं द्रुतम् ।। विप्राणां नास्ति राजेन्द्र भयमण्वपि कुत्रचित् ।। ५९ ।।
evaṃ smṛtvā hariḥ prāha kṣuvaṃ vidhisutaṃ drutam || viprāṇāṃ nāsti rājendra bhayamaṇvapi kutracit || 59 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   59

विशेषाद्रुद्रभक्तानां भयं नास्ति च भूपते ।। दुःखं करोति विप्रस्य शापार्थं ससुरस्य मे ।। 2.2.38.६०।।
viśeṣādrudrabhaktānāṃ bhayaṃ nāsti ca bhūpate || duḥkhaṃ karoti viprasya śāpārthaṃ sasurasya me || 2.2.38.60||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   60

भविता तस्य शापेन दक्षयज्ञे सुरेश्वरात् ।। विनाशो मम राजेन्द्र पुनरुत्थानमेव च ।। ६१ ।।
bhavitā tasya śāpena dakṣayajñe sureśvarāt || vināśo mama rājendra punarutthānameva ca || 61 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   61

तस्मात्समेत्य राजेन्द्र सर्वयज्ञो न भूयते ।। करोमि यत्नं राजेन्द्र दधीचविजयाय ते ।। ६२ ।।
tasmātsametya rājendra sarvayajño na bhūyate || karomi yatnaṃ rājendra dadhīcavijayāya te || 62 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   62

श्रुत्वा वाक्यं क्षुवः प्राह तथास्त्विति हरेर्नृपः ।। तस्थौ तत्रैव तत्प्रीत्या तत्कामोत्सुकमानसः ।। ६३ ।।
śrutvā vākyaṃ kṣuvaḥ prāha tathāstviti harernṛpaḥ || tasthau tatraiva tatprītyā tatkāmotsukamānasaḥ || 63 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   63

इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां द्वितीयसतीखंडे क्षुवदधीचवादवर्णनं नामाष्टत्रिंशोऽध्यायः ।। ३८ ।।
iti śrīśivamahāpurāṇe dvitīyāyāṃ rudrasaṃhitāyāṃ dvitīyasatīkhaṃḍe kṣuvadadhīcavādavarṇanaṃ nāmāṣṭatriṃśo'dhyāyaḥ || 38 ||

Samhita : 3

Adhyaya :   37

Shloka :   64

ॐ श्री परमात्मने नमः

Add to Playlist

Practice Later

No Playlist Found

Create a Verse Post


namo namaḥ!

भाषा चुने (Choose Language)

Gyaandweep Gyaandweep

namo namaḥ!

Sign Up to practice more than 60 Vedic Scriptures and 100 of chants, one verse at a time.

Login to track your learning and teaching progress.


Sign In