नंदिकेश्वर उवाच ।
ससर्जाथ महादेवः पुरुषं कंचिदद्भुतम् ।। भैरवाख्यं भ्रुवोर्मध्याद्ब्रह्मदर्पजिघांसया ।। १।।
sasarjātha mahādevaḥ puruṣaṃ kaṃcidadbhutam || bhairavākhyaṃ bhruvormadhyādbrahmadarpajighāṃsayā || 1||
स वै तदा तत्र पतिं प्रणम्य शिवमंगणे ।। किं कार्यं करवाण्यत्र शीघ्रमाज्ञापय प्रभो ।। २।।
sa vai tadā tatra patiṃ praṇamya śivamaṃgaṇe || kiṃ kāryaṃ karavāṇyatra śīghramājñāpaya prabho || 2||
वत्सयोऽयं विधिः साक्षाज्जगतामाद्यदैवतम् ।। नूनमर्चय खड्गेन तिग्मेन जवसा परम् ।। ३।।
vatsayo'yaṃ vidhiḥ sākṣājjagatāmādyadaivatam || nūnamarcaya khaḍgena tigmena javasā param || 3||
स वै गृहीत्वैककरेण केशं तत्पंचमं दृप्तमसत्यभाषणम् ।। छित्त्वा शिरांस्यस्य निहंतुमुद्यतः प्रकंपयन्खड्गमतिस्फुटं करैः ।। ४।।
sa vai gṛhītvaikakareṇa keśaṃ tatpaṃcamaṃ dṛptamasatyabhāṣaṇam || chittvā śirāṃsyasya nihaṃtumudyataḥ prakaṃpayankhaḍgamatisphuṭaṃ karaiḥ || 4||
पिता तवोत्सृष्टविभूषणांबरस्रगुत्तरीयामलकेशसंहतिः ।। प्रवातरंभेव लतेव चंचलः पपात वै भैरवपादपंकजे ।। ५।।
pitā tavotsṛṣṭavibhūṣaṇāṃbarasraguttarīyāmalakeśasaṃhatiḥ || pravātaraṃbheva lateva caṃcalaḥ papāta vai bhairavapādapaṃkaje || 5||
तावद्विधिं तात दिदृक्षुरच्युतः कृपालुरस्मत्पतिपादपल्लवम् ।। निषिच्य बाष्पैरवदत्कृतांजलिर्यथा शिशुः स्वं पितरं कलाक्षरम् ।। ६।।
tāvadvidhiṃ tāta didṛkṣuracyutaḥ kṛpālurasmatpatipādapallavam || niṣicya bāṣpairavadatkṛtāṃjaliryathā śiśuḥ svaṃ pitaraṃ kalākṣaram || 6||
अच्युत उवाच ।
त्वया प्रयत्नेन पुरा हि दत्तं यदस्य पंचाननमीशचिह्नम् ।। तस्मात्क्षमस्वाद्यमनुग्रहार्हं कुरु प्रसादं विधये ह्यमुष्मै ।। ७।।
tvayā prayatnena purā hi dattaṃ yadasya paṃcānanamīśacihnam || tasmātkṣamasvādyamanugrahārhaṃ kuru prasādaṃ vidhaye hyamuṣmai || 7||
इत्यर्थितोऽच्युतेनेशस्तुष्टः सुरगणांगणे ।। निवर्तयामास तदा भैरवं ब्रह्मदंडतः ।। ८।।
ityarthito'cyuteneśastuṣṭaḥ suragaṇāṃgaṇe || nivartayāmāsa tadā bhairavaṃ brahmadaṃḍataḥ || 8||
अथाह देवः कितवं विधिं विगतकंधरम् ।। ब्रह्मंस्त्वमर्हणाकांक्षी शठमीशत्वमास्थितः ।। ९।।
athāha devaḥ kitavaṃ vidhiṃ vigatakaṃdharam || brahmaṃstvamarhaṇākāṃkṣī śaṭhamīśatvamāsthitaḥ || 9||
नातस्ते सत्कृतिर्लोके भूयात्स्थानोत्सवादिकम् ।। १०।।
nātaste satkṛtirloke bhūyātsthānotsavādikam || 10||
ब्रह्मोवच ।
स्वामिन्प्रसीदाद्य महाविभूते मन्ये वरं वरद मे शिरसः प्रमोक्षम् १.८. ।। ११।।
svāminprasīdādya mahāvibhūte manye varaṃ varada me śirasaḥ pramokṣam 1.8. || 11||
नमस्तुभ्यं भगवते बंधवे विश्वयोनये ।। सहिष्णवे सर्वदोषाणां शंभवे शैलधन्वने ।। १२।।
namastubhyaṃ bhagavate baṃdhave viśvayonaye || sahiṣṇave sarvadoṣāṇāṃ śaṃbhave śailadhanvane || 12||
ईश्वर उवाच ।
अराजभयमेतद्वै जगत्सर्वं न शिष्यति ।। ततस्त्वं जहि दंडार्हं वह लोकधुरं शिशो ।। १३।।
arājabhayametadvai jagatsarvaṃ na śiṣyati || tatastvaṃ jahi daṃḍārhaṃ vaha lokadhuraṃ śiśo || 13||
वरं ददामि ते तत्र गृहाण दुर्लभं परम् ।। वैतानिकेषु गृह्येषु यज्ञे च भवान् गुरुः ।। १४।।
varaṃ dadāmi te tatra gṛhāṇa durlabhaṃ param || vaitānikeṣu gṛhyeṣu yajñe ca bhavān guruḥ || 14||
निष्फलस्त्वदृते यज्ञः सांगश्च सहदक्षिणः ।। अथाह देवः कितवं केतकं कूटसाक्षिणम् ।। १५।।
niṣphalastvadṛte yajñaḥ sāṃgaśca sahadakṣiṇaḥ || athāha devaḥ kitavaṃ ketakaṃ kūṭasākṣiṇam || 15||
रे रे केतक दुष्टस्त्वं शठ दूरमितो व्रज ।। ममापि प्रेम ते पुष्पे मा भूत्पूजास्वितः परम् ।। १६।।
re re ketaka duṣṭastvaṃ śaṭha dūramito vraja || mamāpi prema te puṣpe mā bhūtpūjāsvitaḥ param || 16||
इत्युक्ते तत्र देवेन केतकं देवजातयः ।। सर्वानि वारयामासुस्तत्पार्श्वादन्यतस्तदा ।। १७।।
ityukte tatra devena ketakaṃ devajātayaḥ || sarvāni vārayāmāsustatpārśvādanyatastadā || 17||
केतक उवाच ।
नमस्ते नाथ मे जन्मनिष्फलं भवदाज्ञया ।। सफलं क्रियतां तात क्षम्यतां मम किल्बिषम् ।। १८।।
namaste nātha me janmaniṣphalaṃ bhavadājñayā || saphalaṃ kriyatāṃ tāta kṣamyatāṃ mama kilbiṣam || 18||
ज्ञानाज्ञानकृतं पापं नाशयत्येव ते स्मृतिः ।। तादृशे त्वयि दृष्टे मे मिथ्यादोषः कुतो भवेत् ।। १९।।
jñānājñānakṛtaṃ pāpaṃ nāśayatyeva te smṛtiḥ || tādṛśe tvayi dṛṣṭe me mithyādoṣaḥ kuto bhavet || 19||
तथा स्तुतस्तु भगवान्केतकेन सभातले ।। न मे त्वद्धारणं योग्यं सत्यवागहमीश्वरः ।। २०।।
tathā stutastu bhagavānketakena sabhātale || na me tvaddhāraṇaṃ yogyaṃ satyavāgahamīśvaraḥ || 20||
मदीयास्त्वां धरिष्यंति जन्म ते सफलं ततः ।। त्वं वै वितानव्याजेन ममोपरि भविष्यसि १.८. ।। २१।।
madīyāstvāṃ dhariṣyaṃti janma te saphalaṃ tataḥ || tvaṃ vai vitānavyājena mamopari bhaviṣyasi 1.8. || 21||
इत्यनुगृह्य भगवान्केतकं विधिमाधवौ ।। विरराज सभामध्ये सर्वदेवैरभिष्टुतः ।। २२।।
ityanugṛhya bhagavānketakaṃ vidhimādhavau || virarāja sabhāmadhye sarvadevairabhiṣṭutaḥ || 22||
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायामष्टमोऽध्यायः ।। २३।।
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāmaṣṭamo'dhyāyaḥ || 23||
ॐ श्री परमात्मने नमः